logoIlo

Rakouský soud zamítl výkon italského platebního rozkazu

Autor: Mgr: Klaus Oblin

Úvod

Italský soud nedávno vydal platební rozkaz proti společnosti registrované v Rakousku ve prospěch italského žalobce, v němž rakouské společnosti nařídil zaplatit přibližně 2,7 milionu eur. Podle rakouského nejvyššího soudu však,(1) italský platební rozkaz vydaný po ex parte řízení (tj. řízení, v němž žalovaný nevystupuje) není vykonatelné podle článku 23 nařízení Brusel I.

Nařízení Brusel I se vztahovalo na rozhodnutí italského soudu, jehož výkon byl předmětem této věci.

Platební příkazy

Soudní rozhodnutí může být vnitrostátním soudem vykonáno pouze tehdy, pokud je klasifikováno jako "rozhodnutí" ve smyslu článku 23 nařízení. To bylo v daném případě sporné z několika důvodů.

Typ soudního příkazu vydaného v této věci se řídí články 633 a následujícími italského občanského soudního řádu. Vydává se ve zkráceném řízení, které věřiteli umožňuje získat vykonatelné soudní rozhodnutí na základě jeho návrhu, pokud tento návrh nebyl původně doručen dlužníkovi.

Řízení se zahajuje návrhem, kterým věřitel žádá soud, aby na základě určitých důkazů vydal platební rozkaz proti dlužníkovi. Tento platební rozkaz ukládá dlužníkovi povinnost zaplatit určitou částku nebo dodat určité zboží ve stanovené lhůtě (článek 641 pravidel). Pokud jsou splněny všechny formální náležitosti a soudce je po posouzení jejich průkaznosti přesvědčen, že nárok je oprávněný, vydá platební rozkaz. V platebním rozkazu je dlužník informován, že bude po uplynutí lhůty vykonán, pokud dlužník nepodá odpor.

Samotný platební rozkaz není obecně vykonatelný. K jeho výkonu je nutné soudní povolení, které bude vydáno na žádost navrhovatele po uplynutí lhůty. Pokud dlužník nepodá odpor v dané lhůtě a pokud nebyl povolen předběžný výkon, bude platební rozkaz prohlášen za vykonatelný po uplynutí lhůty, a to na návrh věřitele.

Pokud dlužník podá námitku, bude řízení pokračovat podle pravidel upravujících běžné občanskoprávní řízení.

Pokud o to věřitel požádá, může být platební rozkaz vykonatelný současně s jeho vydáním - například pokud by zpoždění mohlo vést k závažným škodám (čl. 642 odst. 2 pravidel). Soud však může na námitku dlužníka tuto vykonatelnost ze závažných důvodů odložit. Takové rozhodnutí nelze napadnout.

Italský platební rozkaz, který je na základě odporu dlužníka prohlášen za vykonatelný v samostatném řízení v Itálii, lze uznat v souladu s článkem 32 nařízení Brusel I.

V daném případě však byl platební rozkaz vydán jako okamžitě vykonatelný, aniž by byla protistraně dána možnost vyjádřit se.

Precedens ESD

Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl.(2) že předběžné soudní příkazy nebo příkazy určené k zajištění pohledávky, které byly vydány bez předvolání žalovaného a jejichž výkon je navrhován bez předchozího doručení (tj, ex parte rozhodnutí) nejsou způsobilá k uznání a výkonu podle hlavy III Bruselské úmluvy z roku 1968 (nyní hlava III nařízení Brusel I).

ESD toto omezení vysvětlil tím, že cílem Bruselské úmluvy z roku 1968 je zajistit, aby řízení vedoucí k soudnímu rozhodnutí probíhala v souladu s řádným procesem, jak to předepisují cíle úmluvy. S ohledem na záruky poskytnuté žalovaným v řádném řízení je hlava III úmluvy poměrně velkorysá, pokud jde o uznávání a výkon. Proto je Bruselská úmluva z roku 1968 (nyní článek 32 nařízení Brusel I) určena pro taková soudní rozhodnutí, která jsou nebo by mohla být založena na soudním řízení.

Nelze uznat soudní rozhodnutí, která byla vydána v rozhodujícím státě, aniž by byla protistraně poskytnuta možnost být vyslechnuta. Většina právníků se proto shoduje, že soudní rozhodnutí, které bylo prohlášeno za okamžitě vykonatelné, nelze uznat podle článku 32 nařízení Brusel I.

Komentář:

Obecně platí, že rozhodnutí vydaná soudy jednoho členského státu EU lze vykonat v kterémkoli jiném členském státě. V tomto případě však byl italský platební rozkaz vydán, aniž by rakouská společnost dostala příležitost reagovat, a zároveň byl prohlášen za okamžitě vykonatelný v Itálii. V tomto případě nemohlo být rozhodnutí vykonáno v Rakousku, protože rakouskému žalovanému nebyl poskytnut řádný proces a neměl možnost vyjádřit své námitky proti nároku.

Další informace k tomuto tématu získáte u Klaus Oblin u společnosti Oblin Melichar telefonicky (+43 1 505 37 05), faxem (+43 1 505 37 05 10) nebo e-mailem ([email protected]). Webové stránky společnosti Oblin Melichar jsou k dispozici na adrese www.oblin.at.

Poznámky na závěr

(1) OGH 19. září 2012, 3 Ob 123/12b.

(2) Denilauler v. Couchet Frères, věc 125/79, 1980, 1553.