Pozastavení výkonu rozhodnutí: nezbytný obsah žádosti
Autor: Mgr: Klaus Oblin
Nejvyšší soud se nedávno zabýval požadavky na zastavení exekučního řízení podle rakouského a evropského práva.(1)
Podle § 44 exekučního zákona lze exekuci odložit pouze tehdy, je-li její zahájení nebo pokračování spojeno s rizikem nenahraditelné majetkové ztráty nebo ztráty majetku, který by byl pro žadatele obtížně nahraditelný. Za nenahraditelnou nebo obtížně nahraditelnou ztrátu se považuje taková ztráta, u níž žadatel - z právních nebo skutkových důvodů - nemůže počítat s náhradou škody. To platí zejména v případě, že dlužník nemá finanční prostředky. Pokud takové důvody nejsou zřejmé, musí žadatel uvést konkrétní skutečnosti a předložit důkazy o riziku takové majetkové ztráty.
Zda je ztráta majetku úmyslná, závisí na předmětu a způsobu vymáhání. Pokud jde o zabavení pohledávky, riziko ztráty majetku obvykle není zřejmé, proto musí být identifikováno a doloženo. V každém případě nestačí obecná a neinformativní tvrzení. Nejprve je třeba zjistit, že povinná strana usiluje pouze o zastavení výkonu rozhodnutí (proti jistotě), nikoliv o úplné vznesení námitek proti výkonu rozhodnutí.
Uznávání a výkon cizích rozhodnutí v rámci Evropské unie se zjednodušilo zavedením nařízení o evropském exekučním titulu pro nesporné nároky (805/2004). Nařízení ruší doložku vykonatelnosti pro rozhodnutí o nesporných nárocích, která byla v členském státě původu osvědčena jako evropský exekuční titul. Takové ověřené rozhodnutí bude uznáno a vykonáno v jiných členských státech, aniž by bylo nutné řízení o prohlášení vykonatelnosti.
Podle převažující rakouské doktríny podle článku 20 nařízení musí žadatel rovněž uvést konkrétní skutečnosti a předložit důkazy o riziku ztráty majetku (pokud není riziko zřejmé z dokumentů předložených soudu). Zastavení výkonu rozhodnutí podle nařízení odpovídá výkonu rozhodnutí podle rakouského exekučního práva; záměry nařízení a exekučního zákona jsou stejné.
Diskreční pravomoc podle článku 23 nařízení závisí na šanci na úspěch opravného prostředku podaného v původním členském státě, jakož i na pravděpodobnosti nenahraditelné ztráty majetku provedením výkonu. Na druhou stranu článek 44 zákona stanoví, že odklad výkonu nebude udělen, pokud lze výkon zahájit nebo v něm pokračovat bez rizika nenahraditelné majetkové ztráty pro povinného. Povinnost zjistit a prokázat riziko majetkové ztráty je v souladu s nařízením EU, neboť jejím účelem je urychlení a usnadnění exekučního řízení.
Poznámky na závěr
(1) Rakouský nejvyšší soud, 14. června 2012 (OGH, 3 Ob 84/12t).