Rakousko: Rozhodčí řízení v době Covid-19: rakouská perspektiva
Autor: Mgr: Sharon Schmidtová
Postupný nárůst infekcí COVID-19 si v době psaní tohoto článku vyžádal celkem 655 112 úmrtí (zdroj: WHO) na celém světě. Její celosvětový dosah nesporně a nezvratně změnil život, jak ho známe, a nezanechal nedotčené žádné odvětví, ekonomiku ani osobní interakce. Byly přerušeny mezinárodní dodavatelské řetězce, destabilizován globální obchod a prudce se propadly akciové trhy.
Zatímco některé vlády se rozhodly obnovit činnost zavedením opatření, mimo jiné znovuotevřením mateřských a základních škol a zrušením cestovních omezení, jiné vyjádřily obavy z uvolnění nebo dokonce opuštění omezujících opatření s ohledem na reálné riziko rozpoutání nové vlny hromadných infekcí. Bez ohledu na politické úvahy, které jsou základem těchto rozdílných kroků, však přetrvává nejistota ohledně toho, kdy lze očekávat plné a bezpečné obnovení hospodářských činností.
Vzhledem k tomu, že řada obchodních vztahů není schopna dostát svým závazkům v oblasti služeb, vyvolala pandemie řadu právních otázek, zda a do jaké míry jsou smluvní nároky vymahatelné a kdo ponese ekonomické důsledky, pokud není jednoznačně určitelná vina. Ačkoli předjímat, jak krize způsobená koronavirem ovlivní mezinárodní arbitráž, by bylo mylné, její dopad zatím nelze popřít. Arbitrážní jednání byla odložena a mezinárodní konference zrušeny. Vzhledem k protichůdným směrnicím, které se vztahují na různá místa, kde se nacházejí strany, rozhodci a svědci, přetrvávají obavy, jak v dohledné budoucnosti bezpečně vést jednání. Vzhledem k tomu, že se však mnozí obávají, že se virus může stát endemickým, a očekává se, že v dohledné budoucnosti zůstanou v platnosti nemedicínské zásahy, jako je například sociální distancování, je třeba hledat nové cesty, jak se vypořádat s novými právními problémy. Právě zde může rozhodčí řízení díky využití online nástrojů poskytnout potřebnou flexibilitu, která je v této bezprecedentní době nutná.
V následujícím textu se budeme zabývat dopadem a výzvami, které COVID-19 představuje pro subjekty zapojené do rozhodčího řízení. Dotkne se ustanovení přijatých rakouským soudním systémem a nastíní metody a možná řešení pro vedení rozhodčích řízení v souvislosti s COVID-19.
II. Rakouská reakce
Ve snaze vyhnout se věčným průtahům nabídly přední rozhodčí instituce řadu alternativních opatření, jak vést rozhodčí řízení.
Ve snaze minimalizovat počet možných narušení, která ještě zhoršují ti, kdo se snaží vyhnout rozhodčí odpovědnosti, byly a jsou pravidelně aktualizovány institucionální pokyny. Reakce na ně byly velmi rozmanité, mnozí se uchýlili k virtuálním schůzkám, telefonickým konferencím a novým kanálům pro předkládání dokumentů a podávání žádostí.
Vedení rozhodčího řízení bez osobního slyšení představuje zásadní odklon od toho, co bylo pravděpodobně dlouho vnímáno jako nezbytný prvek řádného procesu.
Rakouský soudní systém uznal nutnost takového revidovaného přístupu přijetím nových strategií, které se odchylují od zavedených tradic a důvěryhodných technik, jež byly dříve považovány za nástroj rozhodčího řízení.
Dne 25. března 2020 rakouská vláda zřídila tzv. Bundesgesetz betreffend Begleitmaßnahmen zu COVID-19 in der Justiz ("rakouský spolkový zákon o opatřeních Covid-19 pro soudní systém"), který má být účinný do 31. prosince 2020. V jeho první části jsou uvedena pravidla týkající se občanskoprávních věcí, která se zaměřují na přerušení procesních lhůt, jakož i na přerušení lhůt pro zahájení řízení včetně promlčení. Přesto si zaslouží vyzdvihnout zavedení omezení pro ústní jednání a doručování soudních písemností. Kromě již zavedených omezení svobody pohybu se ústní jednání mají konat pouze v případě, že lze prokázat nejvyšší nezbytnost. Jakákoli forma komunikace má probíhat prostřednictvím technických prostředků, ať už telefonicky nebo prostřednictvím videokonference, zatímco fyzické předávání písemností má probíhat prostřednictvím pošty a mělo by být využíváno pouze v naléhavých případech. Elektronický systém soudní spisovny zůstává plně funkční. Zákon rovněž nabízí informace o účincích případného ukončení poskytování soudních služeb rakouskými soudy (§ 4), o dopadech nesplácení podle § 156a odst. 1 rakouského insolvenčního zákona (§ 5), o prodloužení lhůt pro kontrolu fúzí (§ 6), o zálohách na výživné (§ 7) a o pravomocích ministra spravedlnosti (§ 8).
Ačkoli jsou rozhodčí řízení vyňata z působnosti zákona, rozhodci a tribunály mají značnou volnost při určování toho, jak účinně vyvážit zájmy zúčastněných stran v probíhajících rozhodčích řízeních. Vídeňské mezinárodní rozhodčí centrum (VIAC) původně oznámilo, že veškerá podání a komunikace s jeho kancelářemi budou až do odvolání vyřizovány výhradně elektronicky. Jeho nově vydaný Praktický kontrolní seznam pro jednání na dálku nabízí užitečný referenční bod pro přípravná opatření, která je třeba zvážit při plánování takových jednání. Právními otázkami, jako je riziko možného zpochybnění nálezů, jakož i právo na slyšení a rovné zacházení, se zabývá také nedávno zveřejněný článek zpřístupněný na jejích internetových stránkách.ii Protokol PlatformsProtocol, jehož cílem je podpořit větší spolupráci mezi právníky, zpracovateli a technologickými odborníky, byl zahájen k veřejné konzultaci, která potrvá do 31. srpna.iii Od 30. května mohou být obnovena osobní slyšení v prostorách VIAC, avšak dostupnost místností je stále omezená.
Mezinárodní obchodní komora (ICC) dále pokračuje v probíhajících rozhodčích řízeních a její sekretariát a středisko pro alternativní řešení sporů zůstávají plně funkční. Stejně jako u LCIA a HKIAC se však doporučuje, aby veškerá komunikace probíhala elektronicky. Doporučená opatření k zajištění nákladově efektivního, spravedlivého a rychlého řešení sporů byla zpřístupněna prostřednictvím jejích pokynů.iv
Vzhledem k nedávnému nárůstu případů koronavirů nelze očekávat pokles počtu soudních a rozhodčích řízení. Spíše je pravděpodobné, že se objeví nové žaloby, v neposlední řadě v souvislosti s mezinárodním tranzitem, ochranou osobních údajů, biotechnologiemi, pojištěním, pracovněprávními a obchodními a investičními spory. Kromě toho účinky mimořádných opatření zavedených na vnitrostátní úrovni urychlí vznik nových právních otázek týkajících se porušení, plnění a zproštění odpovědnosti, jakož i předvídatelnosti, přiměřenosti, ztráty, škody a povinnosti zmírnění.
III. Možnosti, které je třeba zvážit
Vzhledem k tomu, že mnoho stran musí obnovit obchodní vztahy jinými metodami než striktním vymáháním smluvních podmínek, jsou atraktivní možností postupy řešení sporů, jako je rozhodčí řízení. Ve světle pandemie COVID-19 jsou zapotřebí nové inovativní možnosti, které zajistí, aby strany měly možnost plně prezentovat svůj případ. Za zvážení stojí následující metody:
1. Odročení osobních slyšení do doby, než bude toto řízení opět bezpečně ukončeno.
Tato možnost sice umožňuje stranám předejít tomu, aby musely přijmout opatření nezbytná pro konání jednání na dálku, ale není jasné, jak dlouho budou současná omezení trvat. Vzhledem k tomu, že mnoho podniků je již nyní vystaveno velkému tlaku v důsledku nejistých nebo stagnujících peněžních toků, nemusí být tato možnost schůdná.
2. Umožnění vyřešení sporu "na papíře".
Tato metoda se může ukázat jako užitečná ve vztahu k otázkám, které jsou méně závislé na věcných důkazech a křížovém výslechu. I v takovém případě by však použití této metody pouze částečně zkrátilo prodlevy při vydávání konečných a mezitímních rozhodnutí a mohlo by strany přimět k rychlejšímu vypořádání.
3. Rozdělit pohledávky a ponechat pouze některé k řešení v rozhodčím řízení.
Tento přístup je vhodný pro případy s odlišnými žalobními důvody.
4. Provedení slyšení na dálku
Vzhledem k logistické koordinaci, která je při plánování slyšení na dálku nutná, musí strany zajistit bezpečné připojení k internetu, jakož i přístup k potřebným dokumentům a požadovanému softwaru/hardwaru. Kromě toho by měly vzít v úvahu zasedací hodiny, časová pásma a délku řízení, jakož i možnost vytvoření odlišných virtuálních prostor, které umožní snadnou komunikaci rozhodců a právních týmů. Strany by měly zvážit využití doporučení uvedených v Soulském protokolu o videokonferencích v mezinárodní arbitráži, který zahrnuje širokou škálu praktických aspektů pro zajištění procesní spravedlnosti. Tuto možnost uznala jako životaschopnou alternativu také Obchodní a průmyslová komora Ruské federace.v a je v souladu s článkem 25(2) rozhodčího řádu ICC 2017.vi
Vzhledem k tomu, že videokonferenční technologie se již často používají, není pravděpodobné, že by to mělo vliv na jednání stran. Svazky pro jednání mohou být k dispozici elektronicky a usnadní práci odborníkům díky hypertextovým odkazům a skutečnosti, že nové dokumenty mohou být okamžitě k dispozici. Stejně tak lze rozhodčí nálezy doručovat elektronickou poštou, i když k předání originálů a ověřených kopií stranám může dojít později. Elektronické podpisy se nicméně staly každodenním jevem v obchodních transakcích, a proto neprokazují důvod k obavám. Nejasné zůstává, zda fórum, na kterém se má příslušné rozhodčí řízení konat, umožní odklon od formalit osobních jednání a tradičních procesů vydávání dokumentů. Právě zde se stranám doporučuje, aby se před zahájením rozhodčího řízení na dálku ujistily u právního zástupce, jak nejlépe postupovat. Vzhledem ke zvýšené závislosti na online komunikačních nástrojích je nezbytné, aby byl mimo jiné použit bezpečný videokonferenční program s end-to-end šifrováním a aby virtuální jednací místnosti byly přísně omezeny na přidělené účastníky.vii
Strany by měly zvážit doporučené metody, jak při vedení mezinárodního rozhodčího řízení dodržovat vysokou úroveň bezpečnosti online a povinnosti ochrany osobních údajů. Za tímto účelem mohou odkázat na preventivní pokyny stanovené v Protokolu o kybernetické bezpečnosti pro mezinárodní rozhodčí řízení do roku 2020,viii plán ICC-IBA na ochranu údajů v mezinárodní arbitráži,ix Protokol ICCA-NYC Bar-CPR o kybernetické bezpečnosti v mezinárodní arbitrážix a také protokol Africké akademie o virtuálním slyšení v Africe.
IV. Kam dál?
Vzhledem k nevyhnutelnému přílivu případů, který se očekává v důsledku událostí po vypuknutí epidemie, je i nadále nanejvýš důležité, aby byly žádosti o odškodnění podány co nejdříve, jakmile bude možné zjistit potřebné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že rozhodčí instituce signalizovaly, že hodlají pokračovat ve své činnosti, je rozumné, aby zúčastněné strany pečlivě a urychleně zvážily své možnosti rozhodčího řízení. Soukromé strany mají rovněž možnost přezkoumat stávající smluvní podmínky a zvážit začlenění využití technologických nástrojů do procesních pravidel svých rozhodčích smluv. Vzhledem k tomu, že existuje velká nejistota ohledně doby trvání a opatření prováděných k omezení šíření viru, je pro strany zásadní, aby si vytvořily pohotovostní plán pro případ, že fyzická jednání nebudou v nadcházejících týdnech nebo měsících proveditelná. I když může být postup v případu pomalejší, využití elektronického nástroje pro předkládání dokumentů, komunikaci a korespondenci se v minulosti ukázalo jako úspěšná možnost a nyní by se mělo rozšířit.
Úspěch rozhodčího řízení nakonec vyžaduje odpovídající přípravu, která bude záviset na konkrétních okolnostech případu a pro kterou nelze stanovit žádný všezahrnující rámec. Odmítnutí přizpůsobit se těmto změněným podmínkám z důvodu pouhé pohodlnosti obvyklých postupů projednávání nemůže poskytnout ospravedlnitelný základ ve světle současných problémů a zdravotních rizik, které s sebou epidemie přináší. Vzhledem k tomu, že opožděná spravedlnost je odepřená spravedlnost, "veřejné instituce, jako je soud, musí udělat vše, co je v jejich silách, aby usnadnily pokračování ekonomiky a základních služeb vlády, včetně výkonu spravedlnosti". (Capic v. Ford Motor Company of Australia Limited (odročení) [2020] FCA 486; bod 5).
Hrozba, kterou Covid-19 představuje, vyžaduje pečlivost a angažovanost vedení a zdravotnického sektoru, je však také závislá na podpoře občanské společnosti. Strany, rozhodci i právní zástupci tak mají společnou povinnost minimalizovat dopady epidemie a zastavit její šíření. Vypuknutí viru změnilo a nepochybně i nadále bude měnit stávající rozhodčí praxi a bude nutit účastníky a zúčastněné strany, aby se stávajícímu systému přizpůsobili, zamysleli se nad ním a zlepšili ho. Ukáže se také, že bude hnací silou při rozvoji dobře zavedených, avšak zastaralých procesů způsobem, který je méně závislý na přísných rituálech konvenční soudní praxe, ale naopak dokáže překonat nepřízeň doby, jako je tato.
Poznámky pod čarou
i Vídeňské mezinárodní arbitrážní centrum, 2020, "Vídeňský protokol. A Checklist for Remote Hearings", VIAC, zobrazeno 1. července 2020, https://www.viac.eu/images/documents/The_Vienna_Protocol_-_A_Practical_Checklist_for_Remote_Hearings_FINAL.pdf.
ii Scherer, M., 2020, 'Remote Hearings in International Arbitration: An Analytical Framework", Journal of International Arbitration, Volume 37 Issue 4, viewed 28 June 2020, https://www.viac.eu/images/COVID19/Maxi_SCHERER_Remote_Hearings_in_International_Arbitration_An_Analytical_Framework_May_2020.pdf.
iii Protokol pro online správu případů v mezinárodní arbitráži Online správa případů, Mezinárodní arbitráž, 2020, zobrazeno 2. července 2020, https://protocol.techinarbitration.com/p/1.
iv Mezinárodní obchodní komora, 2020, "ICC Guidance Note on Possible Measures Aimed at Mitigating the Effects of the COVID-19 Pandemic", ICC, zobrazeno 9. dubna 2020, https://iccwbo.org/content/uploads/sites/3/2020/04/guidance-note-possible-measures-mitigating-effects-covid-19-english.pdf.
v Mezinárodní obchodní arbitrážní soud, 2017, "Pravidla ICAC", ICAC, zobrazeno 27. června 2020, https://mkas.tpprf.ru/en/documents/.
vi Mezinárodní obchodní komora, 2019, "Arbitrážní pravidla. Mediační pravidla", ICC, zobrazeno 1. července 2020, https://iccwbo.org/content/uploads/sites/3/2017/01/ICC-2017-Arbitration-and-2014-Mediation-Rules-english-version.pdf.pdf; viz také Mirèze, P., 2020, "Offline or Online? Virtual Hearings or ODR', Kluwer Arbitration Blog, zobrazeno 1. července 2020 http://arbitrationblog.kluwerarbitration.com/2020/04/26/offline-or-online-virtual-hearings-or-odr/?doing_wp_cron=1591917290.5999879837036132812500.
vii Chartered Institute of Arbitrators, 2020, "Guidance Note on Remote Dispute Resolution Proceedings", CIArb, zobrazeno 1. července, https://www.ciarb.org/media/8967/remote-hearings-guidance-note.pdf; viz také The International Council for Online Dispute Resolution, 2020, "ICODR Video Arbitration Guidelines", ICODR, zobrazeno 27. června 2020, https://icodr.org/guides/videoarb.pdf.
viii DELOS, 2020, "Resources on Holding Remote or Virtual Arbitration and Mediation Hearings", DELOS, zobrazeno 25. července 2020, https://delosdr.org/index.php/2020/05/12/resources-on-virtual-hearings/.
ix International Counsel for Commercial Arbitration, 2020, "The ICCA-IBA Roadmap to Data Protection in International Arbitration", ICCA, zobrazeno 3. května 2020, https://www.arbitration-icca.org/media/14/18191123957287/roadmap_28.02.20.pdf.
x International Counsel for Commercial Arbitration, 2020, "ICCA-NYC Bar-CPR Protocol on Cybersecurity in International Arbitration", ICCA, zobrazeno 1. července 2020, https://www.arbitration-icca.org/media/14/76788479244143/icca-nyc_bar-cpr_cybersecurity_protocol_for_international_arbitration_-_print_version.pdf.
xi Africa Arbitration Academy, 2020, "Africa Arbitration Academy. Protocol on Virtual Hearings", Africa Arbitration Academy, zobrazeno 1. července 2020, https://www.africaarbitrationacademy.org/wp-content/uploads/2020/04/Africa-Arbitration-Academy-Protocol-on-Virtual-Hearings-in-Africa-2020.pdf.
Obsah tohoto článku je určen jako obecný průvodce danou problematikou. Ohledně vašich konkrétních okolností je třeba vyhledat odbornou radu.