logoIlo

Nejvyšší soud rozhodl o vymáhání zahraničních peněžitých pohledávek

Autor: Mgr: Klaus Oblin

Úvod

Cizí soudní příkazy se vykonávají v souladu s vnitrostátním právem. Podle vnitrostátního práva musí výkon rozhodnutí o peněžitých částkách nebo výplata peněz třetím osobám obecně probíhat podle ustanovení o výkonu peněžitých pohledávek. Soudy však doposud rozhodovaly, že pokud je platba provedena v zahraničí, nikoliv v tuzemsku, a to výměnou měn (případně s ohledem na pravidla o devizových transakcích), jde závazek nad rámec pouhé peněžní platby.

Rozhodnutí

Nejvyšší soud se nedávno vyjádřil takto(1) že bez ohledu na to, zda je dekretovaný závazek skutečným nebo nepatřičným devizovým závazkem, manipulace s měnou již není tak rozšířená jako v 50. letech. Slovensko je stejně jako všechny ostatní členské státy EU součástí Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), která stanovuje domácí podmínky pro platby v rámci Evropy. Soud proto rozhodl, že ačkoli dlužník v daném případě neměl žádný devizový účet, k převodu příslušných finančních prostředků na Slovensko byla nutná směna měny - transakce, která již nepředstavuje žádné reálné obavy. Soud tak rozhodl, že - přinejmenším ve vztahu k transakcím mezi zeměmi SEPA - je dřívější judikatura týkající se zvláštního zacházení s platbami v cizích měnách před zahraničním soudem zastaralá; výkon rozhodnutí by tak měl být prováděn v souladu s pravidly pro výkon peněžitých pohledávek. Soud dále uvedl, že to, zda je pravděpodobné, že výkon pohledávky bude úspěšný, není ve vztahu k vykonatelnosti a příslušnosti relevantní. Příslušnost je založena na bydlišti potenciálního dlužníka - třetí strany v souladu s čl. 39 odst. 2 nařízení EU Brusel I.

Soud proto dlužníkovi nařídil, aby na základě slovenského soudního příkazu složil částku v amerických dolarech u slovenského soudu.

Komentář:

Pro transakce mezi zeměmi SEPA soud upřesnil, že vymáhání povinnosti zaplatit peněžitou pohledávku v cizí měně musí být provedeno v souladu s pravidly pro vymáhání peněžitých pohledávek.

Poznámky na závěr

(1) 21. dubna 2015, věc 3 Ob 75/14x.