Sankce proti Rusku a mezinárodní arbitráž: Čtyři otázky a odpovědi
Autor: Mgr: Per Neuburger, Michael Ibesich a Dr. Klaus Oblin.
Od konce února 2022 Evropská unie, Spojené státy, Velká Británie a další země uvalily na Rusko a Bělorusko dalekosáhlé sankce. Uvalená opatření zahrnují mimo jiné zmrazení majetku jednotlivců a společností, zákaz transakcí s různými subjekty, omezení nebo zákaz dovozu ruského plynu, ropy a uhlí a zastavení kotace akcií ruských společností na burzách, přičemž další opatření budou téměř jistě následovat.
Tato opatření budou mít jistě velký dopad na mezinárodní obchodní vztahy a pravděpodobně povedou k nárůstu počtu sporů, z nichž mnohé budou postoupeny k rozhodčímu řízení. S ohledem na neustále se měnící ekonomickou a geopolitickou situaci však zůstává v oblasti řešení sporů mnoho nejistoty. Tento článek nebude podrobně popisovat sankce, které byly uvaleny, ale spíše poskytne obecné odpovědi na otázky, které mohou vyvstat stranám, jejichž smluvní protistrana podléhá sankcím nebo jejichž smlouva se týká sankcionované záležitosti.
Čtenáři by měli vzít na vědomí, že vzhledem k neustále se měnícímu prostředí sankcí slouží tento článek pouze jako obecný přehled na vysoké úrovni.
1. Co se stane, když plnění smlouvy již není možné nebo legální?
Uložená hospodářská opatření mohou vést k situacím, kdy se plnění smlouvy stane nemožným. Některé smluvní strany se mohou odvolávat na uložené sankce, aby ospravedlnily své neplnění. V mnoha právních systémech bude určení toho, zda lze neplnění ospravedlnit na tomto základě, předmětem právní doktríny vyšší moc.
Vyšší moc, neboli francouzsky "vyšší moc", znamená, že plnění smluvních povinností brání neočekávané vnější okolnosti, které jsou mimo kontrolu stran. Mnoho obchodních smluv obsahuje vyšší moc ustanovení, která omlouvají neplnění smlouvy v případě určitých definovaných událostí, často včetně pojmů jako "válka", "invaze", "nepřátelství", "stávky" a "průmyslové nepokoje". To, zda smluvní neplnění může být ospravedlněno z důvodu sankcí vůči Rusku, a také to, jaké jsou důsledky takového neplnění, může tedy záviset na rozsahu vyšší moc ustanovení obsažené ve smlouvě. Je vhodné důkladně analyzovat konkrétní znění doložky. vyšší moc doložka.
Zatímco některé právní systémy (např. Francie) uznávají pojem a důsledky trestného činu podvodu. vyšší moc ve vnitrostátních právních předpisech (např. Francie) nebo judikatuře (např. Rakousko), jiné nikoli (např. Anglie). V posledním případě, pokud není smluvně zakotvena vyšší moc ustanovení, strany by se nemohly dovolávat této doktríny, aby ospravedlnily neplnění.
Pro smluvní strany ve smlouvách o mezinárodní koupi zboží stanoví Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (CISG), je-li použitelná, důsledky neplnění z důvodu vyšší moc. Prodávající nemusí být odpovědný za škodu, pokud podle čl. 79 odst. 1 CISG prokáže, že jeho neplnění bylo "...kvůlina.překážka, kterou nemůže ovlivnitaže onmohlnepřiměřeněbýtočekávanénamajípřevzatopřekážkazohlednit v dobězávěrsmlouvynebonase vyhnulynebopřekonat ji nebo její důsledky."
Sankce mohou vést i k situacím, kdy se smluvní plnění stane nezákonným. V takových případech lze tvrdit, že smlouva byla zmařena. Doktrína frustrace, v závislosti na daném právním systému, obecně přichází v úvahu, pokud po uzavření smlouvy nastane okolnost, která znemožňuje nebo činí nepřiměřeným její plnění. Mezi takové okolnosti mohou patřit například fyzické a právní překážky. V anglickém právu je doktrína frustrace dobře zavedenou, i když úzkou výjimkou ze zásady, že strana, která neplní, je odpovědná za škodu. Rakouské právo zná podobný koncept (Wegfall der Geschäftsgrundlage) v § 901 rakouského občanského zákoníku.
Doktrína potíže může být obsažena ve smluvním ustanovení nebo může mít v některých jurisdikcích legislativní základ. Doložky o obtížích chrání strany před rizikem obtíží v důsledku nepředvídaných změn vyplývajících z vnějších okolností.
Strany mohou mít v důsledku nepředvídaných okolností regulované podstatné dopady na svá práva a povinnosti, a to včetně podstatná nepříznivá změna (MAC) nebo závažná nežádoucí událost (MAE) ustanovení ve smlouvě, která mohou stanovit právo na změnu cen a podmínek a/nebo právo na odstoupení od smlouvy. Otázka, zda byla splněna požadovaná prahová hodnota zakládající doložky MAC/MAE, může být předmětem intenzivních sporů a lze ji určit pouze případ od případu.
2. Lze spory se sankcionovanými stranami řešit v rozhodčím řízení?
Sankce mohou mít významný vliv na to, zda je možné spor urovnat prostřednictvím rozhodčího řízení.
Sankce zakazující poskytování služeb nebo zmrazení majetku se mohou vztahovat i na činnost rozhodců nebo mohou rozhodci bránit v přijímání plateb od sankcionované strany. To, zda jsou rozhodci způsobilí jednat, závisí také na jejich státní příslušnosti a bydlišti, jakož i na sídle rozhodčího řízení. Pokud jde o institucionální rozhodčí řízení, mohou nastat situace, kdy platby rozhodčí instituci nebo od ní nejsou legální.[i] Může tomu tak být například v případě, kdy instituce vrátí část zaplacené zálohy na náklady.
Rozhodčí instituce se mohou stran a rozhodců dotazovat na účast sankcionovaných stran v rozhodčím řízení a provádět vlastní kontroly sankcí a hloubkovou kontrolu stran a jejich skutečných vlastníků. Instituce mohou odmítnout vést rozhodčí řízení, pokud se rozhodčí smlouva zásadně odchyluje od jejich pravidel nebo je s nimi neslučitelná.[ii] nebo mohou být nuceni získat licenci před zahájením rozhodčího řízení.[iii]
Mohou existovat výjimky pro poskytování právních služeb, které umožňují rozhodcům přijímat platby od sankcionovaných stran. Výjimky jsou podmíněny získáním příslušné licence.
Další opatrnost je nutná, pokud smlouva s ruskou stranou, na kterou byly uvaleny sankce, obsahuje rozhodčí dohodu. Od poloviny roku 2020 obsahuje ruský arbitrážní (tj. obchodní, nikoli rozhodčí) procesní kodex ustanovení, která zakládají výlučnou příslušnost ruských arbitrážních soudů ve sporech týkajících se sankcionované strany nebo v případech, kdy spor vznikl v důsledku sankcí. V prosinci 2021 přijal ruský Nejvyšší soud rozšiřující výklad zákona. V důsledku toho mohou nyní sankcionované strany, které upřednostňují příslušnost ruských soudů, odstoupit od jinak platné rozhodčí smlouvy.[iv]
3. Jaké jsou praktické aspekty v případě, že se rozhodčí řízení uskuteční?
Jak bylo uvedeno výše, bydliště a státní příslušnost rozhodců ovlivňují, zda mohou převzít svůj mandát, protože mohou být vázáni sankcemi uloženými jejich domovským státem, i když zasedají v rozhodčím řízení jinde.
Advokátní kanceláře budou muset zvážit, zda mohou v rozhodčím řízení zastupovat klienta, na kterého se vztahují sankce, nebo zda státní příslušnost konkrétních právníků v rámci kanceláře vyvolává obavy ze sankcí, a vylučuje je tak z práce na případu. Aby se předešlo chybnému kroku, je třeba každého klienta, zejména ruského nebo klienta s možnými vazbami na Rusko, pečlivě prověřit, aby se vyloučilo jakékoli spojení se sankcionovanými subjekty, a v případě, že spojení existuje, jednat pouze v právním rámci. Precizní prověření korporátní struktury klienta je nezbytné, jakkoli je to náročné. Seznam osob a subjektů, které jsou na "černé listině" Evropské unie, naleznete v prováděcím nařízení Rady (EU) 2022/261 ze dne 23. února 2022,[v] kterým se doplňuje nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014.[vi]
Zákazy cestování mohou představovat praktické překážky pro požadovanou osobní účast, ale po pandemii COVID-19, kdy se rozšířilo používání videokonferencí a virtuálních rozhodčích řízení, se dá očekávat, že budou působit méně.[vii]
Konečně, pro sankcionovaný subjekt může být obtížnější získat financování od třetích stran.
4. Lze vykonat rozhodčí nález proti sankcionované straně?
Ve většině případů se výkon cizích rozhodčích nálezů provádí podle Newyorské úmluvy ("Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů"). V praxi je jedním z nejvýznamnějších důvodů pro odmítnutí výkonu rozhodčího nálezu to, že je v rozporu se základními zásadami právního systému, v němž má být nález vykonán (ordre public). Pokud by měl být rozhodčí nález za účasti sankcionované strany vykonán, mohlo by to být v rozporu se zákonem o rozhodčím řízení. ordre public pokud se například vymáhání má uskutečnit v zemi, na kterou se vztahují sankce, nebo v zemi, která sankce ukládá. Z dnešního pohledu je obtížné posoudit, jak bude probíhat výkon rozhodčích nálezů v souvislosti se sankcemi proti Rusku a Bělorusku. Pravděpodobně bude záležet na konkrétním případu. Pokud bude výkon přípustný, mohou existovat určité výhrady. Lze si například představit, že sporná částka bude deponována a vyplacena až po zrušení sankcí. Uvidíme, jak se tato otázka bude vyvíjet v následujících týdnech a měsících.
[i] Viz také Victoria Clark, "Sankce a rozhodčí doložky" (Praktické právo arbitráž Blog, 23. srpna 2019) <http://arbitrationblog.practicallaw.com/sanctions-and-arbitration-clauses/>.
[ii] Viz například čl. 1 odst. 3 Vídeňských pravidel 2021.
[iii] Viz také John Beechey, Jacomijn van Haersolte-van Hof a Annette Magnusson, "The potential impact of the EU sanctions against Russia on international arbitration administered by EU-based institutions" (ICC, LCIA a SCC, 17. června 2015) 4 <https://sccinstitute.com/media/80988/legal-insight-icc_lcia_scc-on-sanctions_17-june-2015.pdf>; Konstantin Kroll, "Impact of sanctions on international arbitration involving Russian parties: new developments" ("Dopad sankcí na mezinárodní arbitráž s ruskými stranami: nový vývoj").Praktické právo arbitráž Blog, 23. června 2020) <http://arbitrationblog.practicallaw.com/impact-of-sanctions-on-international-arbitration-involving-russian-parties-new-developments/>.
[iv] Podrobněji o nových ustanoveních ruského zákoníku o rozhodčím řízení a jejich výkladu viz Evgeniya Rubinina, "Russian Sanctions Law Bares Its Teeth: The Russian Supreme Court Allows Sanctioned Russian Parties To Walk Away From Arbitration Agreements" ("Ruský nejvyšší soud umožňuje ruským stranám odstoupit od rozhodčích smluv").Kluwer Arbitration Blog, 22. ledna 2022) <http://arbitrationblog.kluwerarbitration.com/2022/01/22/russian-sanctions-law-bares-its-teeth-the-russian-supreme-court-allows-sanctioned-russian-parties-to-walk-away-from-arbitration-agreements/>.
[v] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.LI.2022.042.01.0015.01.ENG&toc=OJ%3AL%3A2022%3A042I%3ATOC.
[vi] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32014R0269.
[vii] Více informací o virtuálních rozhodčích řízeních a o spravedlivém procesu naleznete například v článku Sharon Schmidt, "Austria: The Austrian Supreme Court, Due Process and Covid-19: Provádění virtuálních rozhodčích slyšení na základě námitek stran" ("Conducting Virtual Arbitration Hearings Over Party Objections").OBLIN Attorneys at Law, 22. ledna 2021) <https://oblin.at/newsletter/austria-the-austrian-supreme-court-due-process-and-covid-19-conducting-virtual-arbitration-hearings-over-party-objections/>.