Logo společnosti Mondaq

Uznávání a výkon cizích rozhodnutí - srovnávací průvodce 2021

Autor: Mgr: Dr. Klaus Oblin, Neva Cirkveni

| 1. Právní a soudní rámec

| 1.1 Která legislativní a regulační ustanovení upravují uznávání a vymáhání práva?

Kromě dvoustranných a mnohostranných nástrojů, o nichž je pojednáno níže, upravují uznávání a výkon cizích rozhodnutí rakouský zákon o výkonu rozhodnutí, rakouský občanský soudní řád a rakouský zákon o soudní příslušnosti. V případě rozporu mezi zákonnými ustanoveními a příslušnými ustanoveními smlouvy mají přednost ustanovení smlouvy. Ačkoli rakouská judikatura není závazná, je pečlivě zohledňována.

Kromě dvoustranných a mnohostranných nástrojů uvedených v otázce 1.2 upravují uznávání a výkon cizích rozhodnutí zákon o výkonu rozhodnutí, občanský soudní řád a zákon o soudní příslušnosti. V případě rozporu mezi zákonnými ustanoveními a příslušnými ustanoveními smlouvy mají přednost ustanovení smlouvy. Ačkoli rakouská judikatura není závazná, je pečlivě zohledňována.

| 1. 2. Které dvoustranné a mnohostranné nástroje o uznávání a výkonu cizích rozhodnutí jsou účinné ve vaší jurisdikci?

Rakousko je signatářem mnoha dvoustranných a mnohostranných nástrojů. Nejdůležitějším z nich je nařízení EU č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) ("nařízení Brusel Ia"). Nařízení Brusel Ia stanoví jednotná pravidla pro usnadnění volného pohybu soudních rozhodnutí v Evropské unii a vztahuje se na soudní řízení zahájená 10. ledna 2015 nebo později. Nařízení Brusel Ia nahrazuje nařízení EU č. 1215/2012 ze dne 22. prosince 2000 (nařízení Brusel I; společně s nařízením Brusel Ia "bruselský režim"), které se nadále vztahuje na všechna soudní řízení zahájená před 10. lednem 2015.

Další nástroje týkající se uznávání a výkonu cizích rozhodnutí mezi členskými i nečlenskými státy EU jsou uvedeny v následující tabulce.

Přístroj Účel Jurisdikce
Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 (Brusel IIa) Příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti EU
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004. Evropský exekuční příkaz pro nesporné pohledávky EU
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006. Postup pro evropský platební rozkaz EU
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007. Evropské řízení o drobných nárocích EU
Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 Příslušnost, rozhodné právo, uznávání a výkon rozhodnutí a spolupráce ve věcech vyživovacích povinností EU
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014. zavedl řízení o evropském příkazu k obstavení účtů s cílem usnadnit přeshraniční vymáhání pohledávek v občanských a obchodních věcech. EU
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015. Insolvenční řízení EU
Nařízení Rady (EU) č. 2016/1104 ze dne 24. června 2016 Posílená spolupráce v oblasti soudní příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství. EU
Luganská úmluva o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí vobčanských a obchodních věcech ze dne 30. října 2007. usnadňuje vzájemné uznávání a výkon rozhodnutí vydaných vnitrostátními soudy členských států EU a ostatních smluvních států. EU a Island, Norsko a Švýcarsko
Smlouva o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a veřejných listin vobčanských a obchodních věcech ze dne 23. června 1977. Příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí Bilaterální (Rakousko a Tunisko)
Úmluva o uznání a výkonu soudních a rozhodčích rozhodnutí, smírů a veřejných listin ze dne 5. července 1973. Příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí Bilaterální (Rakousko a Lichtenštejnsko)
Úmluva o vzájemném uznávání a výkonu soudních rozhodnutí vobčanských aobchodních věcech ze dne 6. června 1966. Příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí Bilaterální (Rakousko a Izrael)
Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů ze dne 10. června 1958. Uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů Multilaterální (všichni signatáři úmluvy)

| 1. 3. Které soudy jsou příslušné k projednávání návrhů na uznání a výkon cizích rozhodnutí?

Podle zákona o výkonu rozhodnutí je soudem příslušným k prohlášení vykonatelnosti obecně okresní soud v místě bydliště protistrany. Jakmile je prohlášení vykonatelnosti získáno a je účinné, může být cizí rozhodnutí vykonáno. Soud pro prohlášení vykonatelnosti a soud pro návrh na výkon se mohou lišit. Příslušným soudem pro návrh na výkon peněžité pohledávky na movitý majetek je:

  • okresní soud v místě obecné příslušnosti dlužníka;
  • okresní soud, v jehož obvodu se nachází movitý majetek, pokud dlužník nemá obecnou příslušnost, nebo
  • pokud má dlužník obecnou příslušnost u několika vnitrostátních okresních soudů, volba věřitele jednoho z těchto okresních soudů.

Místo peněžitých pohledávek je určeno obecnou příslušností dlužníka, který je třetí osobou.

Příslušným soudem pro návrh na výkon peněžité pohledávky na nemovitost je:

  • okresní soud, který vede veřejný rejstřík, nebo
  • pokud je výkon prováděn na základě superaedifikátu, okresní soud, v jehož obvodu se superaedifikát nachází.

| 2. Požadavky na vykonatelnost

| 2. 1. Jaké druhy soudních rozhodnutí lze ve vaší jurisdikci uznat a vykonat? Jsou některé druhy rozhodnutí výslovně vyloučeny z výkonu?

Základní požadavky na vykonatelnost jsou následující:

  • Nález je vykonatelný ve státě, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a
  • Mezinárodní smlouva nebo vnitrostátní právní předpis výslovně stanoví vzájemnost mezi Rakouskem a státem, který rozhodnutí vydal, při uznávání a výkonu rozhodnutí.

Kromě toho platí následující požadavky:

  • Stát původu musel mít mezinárodní příslušnost podle (hypoteticky platného) rakouského práva;
  • žalovanému musí být řádně doručena písemnost, kterou se zahajuje řízení, a
  • Rozhodnutí musí být vhodné pro výkon ve státě původu.

Neexistují žádné jiné důvody, na jejichž základě by bylo možné odmítnout prohlášení vykonatelnosti podle § 408 zákona o výkonu rozhodnutí nebo jiných mezinárodních právních aktů, které jej nahrazují.
Obecně platí, že všechna rozhodnutí vydaná cizím soudem jsou v Rakousku vykonatelná. Podstatné je, aby cizí rozhodnutí představovalo exekuční titul v zemi původu a bylo v této zemi vykonatelné. V § 403 exekučního zákona se uvádí, že cizí právní akty a/nebo listiny budou v Rakousku vykonány poté, co budou prohlášeny za vykonatelné. Pojem "právní akty a/nebo listiny" je třeba vykládat tak, že se jím rozumí jakékoli rozhodnutí vydané soudem nebo tribunálem, pokud je exekuční titul vykonatelný ve státě vydání rozhodnutí.

Cizí rozhodnutí obsahující opatření nebo příkaz, které nejsou upraveny v rakouském právním řádu, budou na žádost nebo z moci úřední přizpůsobeny opatřením nebo příkazu upraveným v rakouském právním řádu, které mají srovnatelné účinky a sledují podobné cíle a zájmy. Úprava nesmí vést k účinkům, které přesahují účinky stanovené právním řádem státu původu.
Při posuzování vykonatelnosti opravných prostředků v Rakousku je třeba zohlednit rakouský veřejný pořádek, neboť vykonatelné jsou pouze ty opravné prostředky, které neporušují základní zásady rakouského práva.

| 2. 2. Musí být cizí rozhodnutí pravomocné, aby mohlo být vykonáno?

Obecně platí, že zahraniční rozsudek nemusí být konečný a právně závazný podle práva země, kde byl vydán. Pokud je rozhodnutí vykonatelné v zemi původu, může být prohlášeno za vykonatelné i v Rakousku.

Povolení k výkonu a svolení k výkonu může nařídit rakouský soud bez ohledu na to, zda je daný exekuční titul předmětem odvolacího řízení v jurisdikci původu.

| 2. 3. Je cizí rozhodnutí vykonatelné, pokud je proti němu v cizí jurisdikci podán opravný prostředek?

Podle § 406 exekučního zákona lze cizí exekuční titul vykonat, i když je proti němu ještě podáno odvolání, ale je vykonatelný ve státě, v němž byl vydán. Jeho právní moc se nevyžaduje.

Pokud je proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti podán opravný prostředek, může odvolací soud řízení přerušit až do doby, než se cizí rozhodnutí stane pravomocným.

| 2. 4. Jaká je promlčecí lhůta pro podání návrhu na uznání a výkon rozhodnutí?

Promlčecí lhůty se liší v závislosti na daném nároku a právu, které se na něj vztahuje. Podle rakouského práva lze rozhodnutí vykonat do 30 dnů od nabytí právní moci. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem nabytí právní moci rozsudku.

V případě pravomocného rozsudku zahraničního soudu rozlišuje rakouské právo dvě varianty:

  • Pokud je zahraniční rozhodnutí vykonatelné v Rakousku, musí být promlčení posouzeno podle práva rozhodného pro nárok přiznaný v rozhodnutí. V takovém případě mohou rakouské soudy odmítnout prohlášení vykonatelnosti, pokud je podle rozhodného cizího práva právo na výkon rozhodnutí již promlčeno.
  • Pokud není zahraniční rozsudek v Rakousku vykonatelný, pravomocný rozsudek pouze přerušuje promlčecí lhůtu podle práva rozhodného pro nárok přiznaný v rozsudku a způsobuje, že promlčecí lhůta začíná běžet znovu.

| 3. Proces uznávání a vymáhání

| 3. 1. Je uznání cizího rozhodnutí odděleným procesem od výkonu a má samostatné právní účinky?

Výkon cizích rozhodnutí v Rakousku je podmíněn podáním návrhu na prohlášení vykonatelnosti a jeho vydáním. Po nabytí právní moci tohoto prohlášení může být rozhodnutí vykonáno. Návrh na prohlášení vykonatelnosti a návrh na výkon však lze podat současně.

Na druhou stranu, podle bruselského režimu bude rozhodnutí vydané v členském státě EU uznáno v ostatních členských státech bez zvláštního řízení o uznání. Kromě toho bude rozhodnutí vydané v členském státě EU a vykonatelné v tomto členském státě vykonatelné i ve všech ostatních členských státech bez prohlášení vykonatelnosti. Věřitel musí pouze předložit:

  • kopii rozsudku a
  • potvrzení o vykonatelnosti rozhodnutí.

| 3. 2. Jaký je formální postup uznávání a vymáhání?

Výkon cizích rozhodnutí v Rakousku je podmíněn podáním návrhu na prohlášení vykonatelnosti a jeho vydáním. Po nabytí právní moci tohoto prohlášení může být rozhodnutí vykonáno. Návrh na prohlášení vykonatelnosti a návrh na výkon však lze podat současně.

Na druhou stranu, podle bruselského režimu bude rozhodnutí vydané v členském státě EU uznáno v ostatních členských státech bez zvláštního řízení o uznání. Kromě toho bude rozhodnutí vydané v členském státě EU a vykonatelné v tomto členském státě vykonatelné i ve všech ostatních členských státech bez prohlášení vykonatelnosti. Věřitel musí pouze předložit:

  • kopii rozsudku a
  • potvrzení o vykonatelnosti rozhodnutí.

| 3. 3. Jaké doklady je třeba doložit k žádosti o uznání a výkon?

Strana musí předložit originál zahraničního rozhodnutí nebo jeho kopii vydanou stejným orgánem, který vydal zahraniční rozhodnutí. V případě potřeby musí být k originálu nebo kopii přiložen úplný ověřený překlad rozsudku.

Nařízení Brusel Ia umožňuje soudu nebo orgánu pro výkon rozhodnutí požadovat překlad nebo transliteraci standardního formuláře osvědčení vydaného soudem původu, pokud je to nezbytné, nebo celého rozhodnutí, pokud bez takového překladu nemůže pokračovat.

| 3. 4. Jaké poplatky se platí za uznání a výkon?

Za návrh na prohlášení vykonatelnosti se neplatí žádné poplatky. Návrh na výkon rozhodnutí však vyvolá soudní poplatky v závislosti na částce, pro kterou je výkon požadován. Tyto soudní poplatky musí být zaplaceny podle zákona o soudních poplatcích, který se vztahuje i na výkon vnitrostátních rozhodnutí.

| 3. 5. Je žadatel povinen složit jistotu na úhradu nákladů?

Ne, žadatel o uznání a výkon obecně nemusí poskytovat jistotu na náklady. Je-li však podán návrh na přerušení řízení, může soud v případě, že by přerušení vykonávacího řízení mohlo ohrozit uspokojení pohledávky vymáhajícího věřitele, nařídit žadateli složení přiměřené jistoty.

| 3. 6. Jak dlouho obvykle trvá získání prohlášení vykonatelnosti?

Vydání rozhodnutí o uznání a výkonu v prvním stupni trvá přibližně jeden až dva měsíce. Tato lhůta může být prodloužena maximálně o dalších šest měsíců, pokud je proti rozhodnutí podáno odvolání.

| 3. 7. Může žadatel žádat o soudní zákaz v průběhu procesu?

Proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti se mohou účastníci řízení odvolat do čtyř týdnů. Tento opravný prostředek však není důvodem k zastavení řízení o výkonu rozhodnutí. Pokud se protistrana proti exekučnímu titulu odvolala, může požádat o přerušení řízení v souladu se zákonem o výkonu rozhodnutí.

Pokud je exekuční titul v zemi původu změněn nebo pozastaven poté, co prohlášení vykonatelnosti nabylo právní moci, může protistrana podat návrh na pozastavení nebo změnu prohlášení vykonatelnosti.

Pokud je výkon rozhodnutí schválen ještě před vydáním pravomocného prohlášení vykonatelnosti, musí být zahájeno řízení o výkonu rozhodnutí; případné úkony k realizaci však budou zahájeny až poté, co prohlášení vykonatelnosti nabude právní moci.

| 4. Obrany

| 4. 1. Z jakých důvodů může žalovaný napadnout uznání a výkon cizího rozhodnutí?

Dlužník se může dovolávat kteréhokoli z obecných požadavků na vydání prohlášení vykonatelnosti, které nejsou splněny.

Existuje několik dalších důvodů pro zamítnutí prohlášení vykonatelnosti, a to:

  • Žalovaný se nemohl účastnit řízení, které probíhalo před zahraničním soudem nebo orgánem, z důvodu nesprávného postupu v řízení;
  • Prohlášení vykonatelnosti je určeno k vynucení úkonu, který je podle práva domovské země buď zcela protiprávní, nebo nevykonatelný, nebo
  • Rozsudek je v rozporu s rakouským veřejným pořádkem.

Cizí rozhodnutí nelze přezkoumat ve věci samé.

Pokud jde o majetkové zájmy, výše uvedené důvody pro odmítnutí jsou z velké části nahrazeny právem EU nebo mezivládními dohodami. Podle bruselského režimu, pokud bylo rozhodnutí vydáno jiným členským státem EU, bude uznání a výkon odmítnut, pokud:

  • to by bylo v rozporu s rakouským veřejným pořádkem;
  • žalovanému nebyla doručena písemnost o zahájení řízení v souladu s řádným postupem doručování;
  • uznání nebo výkon je neslučitelný s dřívějším rozhodnutím vydaným v jiném státě, které se týká stejných účastníků a stejného důvodu; nebo
  • uznání nebo výkonu je neslučitelné s rozhodnutím vydaným v Rakousku, které se týká stejných stran.

| 4. 2. Jaká je promlčecí lhůta pro podání námitky?

Neexistuje žádná promlčecí lhůta. Nároky vyplývající z rozsudku se však promlčují po uplynutí 30 let ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci. Periodické pohledávky se promlčují po třech letech.

| 4. 3. Může se žalovaný domáhat soudního příkazu, aby zabránil výkonu rozhodnutí, dokud probíhá řízení o námitce?

Účastníci exekučního řízení mohou požádat o přerušení exekučního řízení. Zákon o výkonu rozhodnutí připouští určité důvody pro takové přerušení řízení, včetně:

  • návrh na zrušení rozsudku nebo
  • návrh na odklad nebo změnu prohlášení vykonatelnosti.

Pokud by zastavení exekučního řízení mohlo ohrozit uspokojení pohledávky vymáhajícího věřitele, může soud nařídit, aby navrhovatel složil přiměřenou kauci.

| 5. Analýza a rozhodnutí Soudního dvora

| 5. 1. Přezkoumá soud doručování písemností v původním řízení?

Ano. Podle rakouského zákonného práva i podle nařízení Brusel Ia lze prohlášení vykonatelnosti cizího rozhodnutí odmítnout, pokud žalovanému nebyl doručen návrh na zahájení řízení včas, aby se mohl řádně hájit. Tuto námitku lze zhojit, pokud se žalovaný účastnil následného řízení. Rovněž podle rakouské judikatury, pokud byla písemnost doručena v cizím jazyce rakouskému adresátovi, může být odmítnuta, pokud nebyl předložen překlad do němčiny. Pokud však žalovaný písemnosti rozuměl, k této námitce se nepřihlíží.

| 5. 2. Bude soud přezkoumávat příslušnost zahraničního soudu v původním řízení?

Rakouské soudy určí, zda měl zahraniční soud podle rakouských pravidel o příslušnosti mezinárodní příslušnost v dané právní věci. Námitku nepříslušnosti lze vznést v případě, že rozsudek pro zmeškání vydal soud, který neměl ve věci pravomoc a kterému se žalovaný nikdy nepodrobil.

V rámci bruselského režimu však příslušnost soudu původu nebude přezkoumávána vykonávajícím soudem. Nařízení Brusel Ia navíc uvádí, že na pravidla týkající se příslušnosti nelze použít test veřejného pořádku.

| 5. 3. Přezkoumá soud cizí rozhodnutí z hlediska souladu s platným právem a veřejným pořádkem?

Obecně platí, že rakouské soudy přezkoumávají zahraniční rozhodnutí z hlediska souladu s rakouským veřejným pořádkem. Prohlášení vykonatelnosti však může být odmítnuto pouze z důvodu porušení základních zásad rakouského práva, jako je ústava nebo trestní právo.

| 5. 4. Přezkoumá soud cizí rozhodnutí ve věci samé?

Cizí rozhodnutí nelze v žádném případě přezkoumat ve věci samé.

| 5. 5. Jak bude soud postupovat, pokud je zahraniční rozsudek v rozporu s předchozím rozsudkem týkajícím se stejného sporu mezi stejnými stranami?

Rakouské soudy mohou odmítnout vydat prohlášení vykonatelnosti, pokud je cizí rozhodnutí v rozporu s jinými pravomocnými rozhodnutími, která se týkají stejných stran. Podle bruselského režimu může soud odmítnout uznání a výkon, pokud:

  • rozsudek je neslučitelný s rozsudkem mezi stejnými stranami v dožádaném členském státě nebo
  • rozhodnutí je neslučitelné s dřívějším rozhodnutím mezi týmiž stranami v jiném členském státě nebo ve třetím státě, které se týká stejného předmětu sporu, za předpokladu, že dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání v dožádaném členském státě.

| 5. 6. Existují nějaké další důvody, na jejichž základě může soud odmítnout uznat a vykonat cizí rozhodnutí?

Kromě výše uvedených obecných požadavků na vykonatelnost a přezkumného řízení může být prohlášení vykonatelnosti zamítnuto, pokud:

  • bylo porušeno právo být vyslechnut;
  • rozsudek je podle rakouského práva nepřípustný;
  • rozsudek porušuje rakouský veřejný pořádek nebo
  • rozsudek je neslučitelný s předchozími rozsudky mezi týmiž stranami v téže věci.

| 5. 7. Je možné částečné uznání a vymáhání?

Ano - například v případech, kdy by některé části rozsudku porušovaly rakouský veřejný pořádek, ale jiné části splňují požadavky na vykonatelnost. Oddělení je však možné pouze v případě, že přípustná část je jasná a odlišná od nepřípustné části.

| 5. 8. Jak bude soud řešit otázky nákladů (např. úroky, soudní výlohy, měnové otázky)?

Při rozhodování o vymahatelnosti soud zohlední náklady na právní zastoupení, soudní výlohy a úrokové nároky. Dále nebude přiznaná náhrada škody přepočítávána na místní měnu. Při provádění realizačních úkonů však musí být přiznaná náhrada škody přepočtena na místní měnu.

Úrokové sazby, které porušují rakouský veřejný pořádek, budou považovány za nevymahatelné.

| 6. Odvolání

| 6. 1. Lze se odvolat proti rozhodnutím o uznání a výkonu cizích rozhodnutí?

Proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti lze podat opravný prostředek do čtyř týdnů od jeho doručení. Tuto lhůtu lze prodloužit na osm týdnů, pokud se obvyklé bydliště účastníka nenachází v Rakousku a odvolání představuje první příležitost účastníka účastnit se řízení. Pokud účastník podá odvolání, má protistrana čtyři týdny od okamžiku, kdy jí bylo odvolání doručeno, na podání odpovědi.

Dlužník musí všechny důvody pro zamítnutí návrhu na uznání nebo prohlášení vykonatelnosti uplatnit současně v odvolání a je vyloučeno, aby je uplatnil v pozdější fázi řízení.

Druhé dovolání k rakouskému Nejvyššímu soudu proti rozhodnutí odvolacího soudu vyžaduje, aby se otázka, o níž má Nejvyšší soud rozhodnout, týkala otázky hmotného nebo procesního práva, jejíž vyřešení je považováno za zásadní pro právní jistotu a bezpečnost nebo pro další vývoj práva. Přípustnost druhého dovolání navíc závisí na výši sporné částky, která musí přesahovat 5 000 EUR.

| 6. 2. Může se žalobce domáhat soudního zákazu, dokud probíhá odvolací řízení?

Viz otázka 3.7.

| 7. Výkon cizího rozhodnutí

| 7. 1. Jakým způsobem lze po vydání prohlášení vykonatelnosti cizí rozhodnutí vykonat?

Jakmile je cizí rozhodnutí prohlášeno za vykonatelné, řídí se výkon stejnými pravidly jako u vnitrostátních rozhodnutí. Výkon rozhodnutí upravuje zákon o výkonu rozhodnutí. Rakouský zákon o výkonu rozhodnutí stanoví různé druhy výkonu. Rozlišuje se mezi exekučním titulem, který směřuje na peněžitou pohledávku nebo na pohledávku na konkrétní plnění, a titulem, proti kterému má být veden výkon rozhodnutí na majetek. Obecně jsou obvyklé tyto způsoby výkonu rozhodnutí:

  • zabavení majetku;
  • obstavení a převod pohledávek;
  • povinný leasing a
  • soudní řízení.

Pokud jde o nemovitý majetek, jsou k dispozici tři druhy exekučních opatření:

  • povinná hypotéka;
  • nucená správa, jejímž cílem je získat příjmy k uspokojení pohledávky; a
  • nucený prodej nemovitého majetku.

Pokud jde o movitý majetek, rakouské právo rozlišuje mezi:

  • zabavení pohledávek;
  • připevnění hmotných a movitých předmětů;
  • obstavení pohledávek za dlužníky - třetími stranami a
  • zabavení jiných majetkových práv.

Rakouské právní předpisy neumožňují obstavení konkrétních pohledávek, jako je příspěvek na péči, podpora na nájemné, rodinný příspěvek nebo stipendia.

Exekuční soud může rovněž nařídit konkrétní plnění.

Až donedávna musel věřitel podle "zásady specifičnosti" přesně specifikovat, který majetek dlužníka má být zabaven a zpeněžen. Dne 1. července 2021 však vstoupily v platnost reformy exekučního zákona, které zavedly řadu změn v exekučním řízení. Zejména s cílem zefektivnit exekuční řízení, pokud jde o movitý majetek, byly zavedeny "exekuční balíčky". Věřitelé nyní mohou využít dva exekuční balíčky:

  • Jednoduché prosazování: Pokud věřitel podá návrh na exekuci bez uvedení exekučního prostředku, zahrnuje nyní automaticky exekuci na movité věci, exekuci na plat a vytvoření seznamu majetku ("jednoduchý exekuční balíček"). To má sloužit jako "základní řešení" a je určeno především věřitelům, kteří vymáhají pohledávky vůči fyzickým osobám.
  • Rozšířené vymáhání: Pokud věřitel požádá o rozšířený exekuční balíček, zahrnuje v podstatě všechny druhy exekuce na pohledávky a exekuce na movitý majetek, jakož i sepsání seznamu majetku. Kromě toho bude jmenován správce, který určí zabavitelný majetek dlužníka. Dlužník je povinen spolupracovat a musí poskytnout všechny potřebné dokumenty a umožnit nahlédnutí do účetnictví.

Revidovaný exekuční zákon zřizuje funkci správce exekuce, který z velké části přebírá úkoly soudního exekutora a částečně i soudu. Správce exekuce je odpovědný zejména za identifikaci, výběr, zabavení a realizaci předmětů exekuce.

Exekuce na nemovitý majetek není zahrnuta v exekučních balíčcích.

| 7. 2. Lze cizí rozhodnutí vykonat vůči třetím osobám?

Cizí rozhodnutí lze vykonat pouze proti straně, která je v cizím rozhodnutí uvedena jako dlužník. Zásady zastoupení a alter ego pro výkon rozhodnutí proti straně, která není v rozhodnutí uvedena, se v Rakousku neuplatňují.

| 8. Trendy a předpovědi

| 8. 1. Jak byste popsali současnou situaci v oblasti vymáhání práva a převládající trendy ve vaší jurisdikci? Očekává se v příštích 12 měsících nějaký nový vývoj, včetně navrhovaných legislativních reforem?

Dne 1. ledna 2019 vstoupily v platnost změny zákona o vymáhání. Tyto změny nyní umožňují přístup k údajům o probíhajících exekučních řízeních. Advokáti a notáři mají přístup k informacím o:

  • exekuční soud;
  • číslo případu a
  • výši dluhu, který je předmětem exekučního řízení.

Databáze je k dispozici online a jejím cílem je pomoci potenciálním žalobcům při posuzování úvěruschopnosti jejich potenciálních odpůrců před zahájením soudního nebo rozhodčího řízení.

Dalším nedávným vývojem je rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2018, které potvrdilo, že res iudicata účinek zahraničního rozsudku platí ve všech fázích řízení vedených v Rakousku. Toto rozhodnutí je obzvláště důležité, neboť objasňuje, že účinek res iudicata se vztahuje i na probíhající odvolací řízení. Rakouský Nejvyšší soud zdůraznil, že to platí pro obě otázky týkající se res iudicata - konkrétně pro výlučnost (ne bis in idem) a závaznost (Bindungswirkung) cizích rozsudků. Dále rakouský Nejvyšší soud objasnil, že zákaz novace v odvolacím řízení se vztahuje pouze na nové skutečnosti a nové důkazy, a nebrání tedy odvolacímu soudu, aby zvážil res iudicata účinek nového zahraničního rozhodnutí.

Dne 1. července 2021 vstoupil v platnost revidovaný zákon o exekucích, který přinesl významné změny v exekučním řízení v Rakousku. V exekučních řízeních pro vymáhání peněžitých pohledávek na movitých věcech byla sjednocena příslušnost u okresního soudu v místě obecné příslušnosti dlužníka, nebo pokud dlužník nemá obecnou příslušnost, u okresního soudu, v jehož obvodu se nachází movité věci, které mají být zabaveny (viz otázka 1.3). Došlo také k revizi, pokud jde o průnik exekučního a insolvenčního práva: pokud při zjišťování majetku vyjde v průběhu exekučního řízení najevo, že povinný je zjevně insolventní, exekuční orgán nebo správce exekuci neprodleně zastaví a exekuční soud může následně usnesením zjistit úpadek. Nejpozoruhodnější je však zavedení exekučních balíčků, které by měly výrazně usnadnit exekuci na movitý majetek pro vymožení peněžitých pohledávek (viz otázka 7.1).

Pokud jde o výkon rozhodčích nálezů, určitý dopad by mohlo mít poměrně nedávné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Dne 6. března 2018 rozhodl SDEU ve věci Slovenská republika proti Achmea BV o slučitelnosti ustanovení o řešení sporů obsaženého v článku 8 dvoustranné investiční smlouvy mezi Nizozemskem a Slovenskem s právem EU. SDEU dospěl k závěru, že články 267 a 344 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by měly být vykládány v tom smyslu, že brání článku 8 nizozemsko-slovenské BIT, který umožňoval řešení investičních sporů podle této vnitrounijní BIT prostřednictvím rozhodčího řízení. Zdá se, že SDEU založil své rozhodnutí na svém názoru, že ustanovení o řešení sporů v BIT může vyžadovat, aby soud vykládal nebo uplatňoval právo EU. To je v rozporu s článkem 267 SFEU, protože na rozdíl od soudu členského státu se tribunál nemůže obracet na SDEU s otázkami týkajícími se práva EU.

V případě dalších rozhodnutí navazujících na rozhodnutí ve věci Achmea mohou procesní pravidla ovlivnit dodržování rozhodnutí SDEU soudem. Rozhodnutí Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) nepodléhají přezkumu vnitrostátními soudy, ale rozhodnutí, která nejsou předmětem ICSID, ano. Proto mohou být tribunály, které nespadají pod ICSID a sídlí v jurisdikcích EU, více nakloněny tomu, aby zvážily použití práva EU - včetně rozhodnutí SDEU - pokud se tribunál považuje za povinný vydat nález, který je v souladu s veřejným pořádkem v místě rozhodčího řízení. Avšak i v případě, že by se střetli s nepříznivým postojem Evropské unie k rozhodčím nálezům vydaným na základě smluv o investicích v rámci EU, mohli by se žalobci snažit o výkon rozhodčího nálezu mimo Evropskou unii nebo zvážit prodej rozhodčích nálezů se slevou třetím stranám, například investičním fondům, aby se vyhnuli riziku výkonu.

| 9. Tipy a pasti

| 9. 1. Jaké jsou vaše hlavní tipy pro bezproblémové uznávání a výkon cizích rozhodnutí a na jaké potenciální problémy byste upozornili?

Platba může být výsledkem uznání a výkonu pouze tehdy, pokud dlužník vlastní majetek dostatečné hodnoty. Veřejně dostupných informací o této otázce je málo a nejsou snadno dostupné. Jakmile se však zahraniční exekuční titul stane v Rakousku vykonatelným, je advokát zastupující věřitele oprávněn vyžádat si informace o tom, zda dlužník vlastní dostatečný majetek - například od úvěrových agentur. Rovněž, a s ohledem na změny zákona o výkonu rozhodnutí (viz otázka 8.1), se doporučuje zjistit, zda proti dlužníkovi nebo potenciálnímu odpůrci neprobíhá nějaké exekuční řízení.