logo icgl

Soudní spory a řešení sporů 2020

Autor: Mgr: Klaus Oblin

1. Předběžná ustanovení o soudních sporech

1.1 Jaký typ právního systému má vaše jurisdikce? Existují ve vaší jurisdikci nějaká pravidla, kterými se řídí občanské soudní řízení?

Rakousko je občanskoprávní zemí, zákony jsou tedy kodifikovány do sbírek. Občanskoprávní procesní předpisy jsou obsaženy v různých zákonech, jako např:

  • rakouský zákon o soudní příslušnosti ("Jurisdiktionsnorm", AJA), který upravuje organizaci a příslušnost soudů;
  • rakouského občanského soudního řádu ("Zivilprozessordnung", ACCP), kterým se řídí sporné řízení před civilními soudy, a
  • rakouský exekuční řád ("Exekutionsordnung", AEC), určující výkon soudních rozhodnutí (jakož i rozhodčích nálezů a předběžných opravných prostředků).

Kromě toho je Rakousko, mimo jiné, smluvní strana Úmluvy o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ("Bruselská úmluva") a Luganské úmluvy o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

1.2 Jak je strukturován systém civilních soudů ve vaší jurisdikci? Jaké jsou jednotlivé stupně odvolacího řízení a existují nějaké specializované soudy?

Na první úrovni se občanskoprávní řízení zahajuje buď u okresního soudu ("Bezirksgerichte") nebo krajské soudy ("Landesgerichte").

Okresní soudy jsou příslušné ve většině sporů týkajících se nájemního a rodinného práva (věcná příslušnost) a ve věcech se spornou částkou do 15 000 EUR (peněžní příslušnost). Odvolání ve skutkových a právních otázkách se podávají k okresním soudům. Pokud se jedná o právní otázku zásadního významu, lze podat další konečné dovolání u Nejvyššího soudu ("Oberster Gerichtshof"); viz níže.

Krajské soudy mají peněžitou příslušnost ve věcech, jejichž předmětem sporu je částka přesahující 15 000 EUR, a věcnou příslušnost ve věcech duševního vlastnictví a hospodářské soutěže, jakož i různé zvláštní zákony (zákon o odpovědnosti za škodu, zákon o ochraně osobních údajů, rakouský zákon o odpovědnosti za jadernou škodu). Odvolání se podávají k vyšším zemským soudům ("Oberlandesgerichte"). Třetí a poslední opravný prostředek směřuje k Nejvyššímu soudu.

Obecně platí, že dovolání k Nejvyššímu soudu lze podat pouze v případě, že se jedná o řešení právní otázky obecného zájmu, tj. pokud je její vyjasnění důležité z hlediska právní jednoty, předvídatelnosti nebo vývoje, nebo v případě, že neexistuje ucelené a předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Pokud jde o obchodní věci, zvláštní obchodní soudy ("Handelsgericht a Bezirksgericht für Handelssachen") existují pouze ve Vídni. Kromě toho výše uvedené obecné soudy rozhodují jako obchodní soudy. Obchodní věci jsou například žaloby proti podnikatelům nebo společnostem v souvislosti s obchodními transakcemi, věci nekalé soutěže atd. Dalšími zvláštními soudy jsou pracovní soudy ("Arbeits-und Sozialgericht"), které jsou příslušné pro všechny občanskoprávní spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci vyplývající z (bývalého) pracovního poměru, jakož i pro případy sociálního a důchodového zabezpečení. Jak v obchodních (pokud obchodní soudy rozhodují v senátech), tak v pracovních věcech rozhodují společně laičtí soudci a soudci z povolání. Odvolací soud ve Vídni rozhoduje jako kartelový soud ("Kartellgericht") na zkušební úrovni. Jedná se o jediný kartelový soud v Rakousku. O odvoláních rozhoduje Nejvyšší soud jako Odvolací kartelový soud ("Kartellobergericht"). Také v kartelových věcech zasedají laičtí soudci spolu s profesionálními soudci.

1.3 Jaké jsou hlavní fáze občanskoprávního řízení ve vaší jurisdikci? Jaký je jejich základní časový rámec (uveďte prosím stručný popis případných zrychlených soudních řízení)?

Žaloba ("Klage") se podává soudu a předává žalovanému spolu s příkazem k podání žaloby ("Klagebeantwortung"). Pokud žalovaný odpoví včas, uskuteční se přípravné jednání, které slouží především k formování dalšího postupu projednáním hlavních právních a skutkových otázek a otázek dokazování (dokumenty, svědci, znalci atd.). Kromě toho mohou být projednány možnosti narovnání. Po výměně spisů následuje hlavní jednání (jednání). Průměrná doba trvání soudního řízení v prvním stupni je jeden rok. Složité soudní spory však mohou trvat podstatně déle. V odvolací fázi je rozhodnutí vydáno přibližně po šesti měsících. V rakouských občanskoprávních sporech není k dispozici žádné zrychlené soudní řízení.

1.4 Jaký je přístup místního soudnictví ve vaší jurisdikci k doložkám o výlučné příslušnosti?

Vzájemné dohody o příslušnosti jsou přípustné, pokud to zákon výslovně nezakazuje. Pokud se použije platná doložka o příslušnosti, musí soudy (pokud není jejich příslušnost dohodnuta) případ zamítnout.

1.5 Jaké jsou náklady občanskoprávních soudních řízení ve vaší jurisdikci? Kdo nese tyto náklady? Existují nějaká pravidla pro sestavování rozpočtu nákladů?

Soudní náklady zahrnují soudní poplatky a - v případě potřeby - odměny pro znalce, tlumočníky a svědky. Podle rakouského zákona o soudních poplatcích ("Gerichtsgebührengesetz"), musí žalobce (stěžovatel) zaplatit zálohu na náklady řízení. Jejich výše se stanoví na základě sporné částky. V rozhodnutí je uvedeno, kdo má nést náklady řízení, nebo v jakém poměru se náklady řízení rozdělí. Odměny advokátů jsou hrazeny podle rakouského zákona o odměnách advokátů ("Rechtsanwaltstarifgesetz"). Neexistují žádná pravidla týkající se rozpočtů nákladů, a proto není nutné uvádět podrobný rozpis pro každou fázi soudního řízení ani identifikovat již vzniklé náklady a výdaje spolu s těmi odhadovanými.

1.6 Existují ve vaší jurisdikci nějaká zvláštní pravidla pro financování soudních sporů? Jsou přípustná ujednání o podmíněných poplatcích/podmíněných poplatcích?

Není-li dohodnuto jinak, řídí se odměny advokátů rakouským zákonem o odměnách advokátů. Dohody o hodinových odměnách jsou přípustné a běžné. Paušální odměny nejsou zakázány, ale ve sporných věcech se používají méně často. Odměny za nepředvídané události jsou přípustné pouze tehdy, pokud nejsou vypočteny jako procento z částky přiznané soudem ("pactum de quota litis").

Právní pomoc ("Verfahrenshilfe") se přiznává stranám, které si nemohou dovolit platit náklady a poplatky. Pokud příslušná strana prokáže, že její finanční prostředky jsou nedostatečné, jsou jí soudní poplatky prominuty, nebo je od nich dokonce osvobozena, a je jí bezplatně poskytnut právní zástupce.

Pokud cizinec podá žalobu, musí být na žádost žalovaného složena jistota na náklady řízení, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak. To neplatí, pokud má žalobce bydliště v Rakousku, rozhodnutí soudu (o nákladech řízení) je vykonatelné ve státě bydliště žalobce nebo pokud žalobce disponuje dostatečným nemovitým majetkem v Rakousku.

1.7 Existují ve vaší jurisdikci nějaká omezení pro postoupení pohledávky nebo důvodu žaloby? Je přípustné, aby osoba, která není účastníkem soudního řízení, toto řízení financovala?

Jedna žaloba obsahující několik nároků je přípustná, pokud jsou nároky postoupeny na jinou právnickou osobu; tato právnická osoba vystupuje jako jediný žalobce, pokud se nároky opírají o stejný nebo podobný právní a skutkový základ. Tuto koncepci schválil Nejvyšší soud.

Financování třetí stranou je povoleno a obvykle je k dispozici pro vyšší sporné částky (minimálně přibližně 50 000 EUR), avšak je flexibilnější, pokud jde o dohody o poplatcích. Všimněte si, že dohody o odměně, které dávají část výtěžku advokátovi, jsou zakázány.

1.8 Může strana získat jistotu/záruku za své soudní náklady?

Žalobci s bydlištěm mimo Evropskou unii může být na žádost nařízeno složit kauci na úhradu případných nákladů řízení žalovaného, pokud dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy nestanoví jinak.

2. Před zahájením řízení

2.1 Existují nějaké zvláštní formality, které musíte splnit před zahájením řízení?

Ne, není.

2.2 Jaké promlčecí lhůty se vztahují na různé kategorie nároků pro podání žaloby u vašich občanskoprávních soudů? Jak se vypočítávají? Jsou lhůty považovány za otázku hmotného nebo procesního práva?

Promlčecí lhůty jsou stanoveny hmotným právem.

Pohledávky nejsou vymahatelné, jakmile se promlčí. Promlčecí lhůta obecně začíná běžet v okamžiku, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Rakouské právo rozlišuje mezi dlouhou a krátkou promlčecí lhůtou. Dlouhá promlčecí lhůta činí 30 let a použije se vždy, když zvláštní ustanovení nestanoví jinak. Krátká promlčecí lhůta činí tři roky a vztahuje se např. na pohledávky nebo nároky na náhradu škody.

Promlčení musí být výslovně namítáno jednou ze stran, avšak nesmí být bráno v úvahu z podnětu soudu ("ex officio").

3. Zahájení řízení

3.1 Jak se ve vaší jurisdikci zahajují (vydávají a doručují) občanskoprávní řízení? Jaké různé způsoby doručování existují? Jaké je považované datum doručení? Jak se doručuje mimo vaši jurisdikci? Existuje ve vaší jurisdikci upřednostňovaný způsob doručování zahraničních řízení?

Řízení se zahajuje podáním žaloby ("Klage") u soudu. Žaloba se považuje za oficiálně podanou okamžikem jejího obdržení.

Doručování se obvykle provádí doporučenou poštou (nebo v případě zastoupení advokátem prostřednictvím elektronického soudního provozu, tj. elektronického komunikačního systému spojujícího soudy a advokátní kanceláře). Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy je písemnost fyzicky doručena příjemci (nebo je k dispozici k nahlédnutí).

V rámci EU platí nařízení o službách (nařízení Rady (ES) č. 1348/2000). Služba mezinárodním organizacím nebo cizincům požívajícím imunit podle mezinárodního práva veřejného se provádí za pomoci rakouského ministerstva zahraničních věcí. Ve všech ostatních případech se doručování do zahraničí provádí v souladu s příslušnými smlouvami (zejména Haagskou úmluvou o civilním řízení).

3.2 Jsou ve vaší jurisdikci k dispozici nějaké předběžné opravné prostředky před podáním žaloby? Jak se o ně žádá? Jaká jsou hlavní kritéria pro jejich získání?

Nalézací řízení neexistuje.

Strany se však mohou obrátit na soud s žádostí o pomoc při zajištění důkazů před podáním žaloby i po jejím podání. Požadovaný právní zájem se považuje za prokázaný, pokud je nejistá budoucí dostupnost důkazů nebo pokud je nutné prozkoumat současný stav předmětu.

Předběžná opatření v podobě soudních příkazů se poskytují prostřednictvím různých opatření, jako jsou příkazy k zmrazení bankovních účtů nebo zabavení majetku včetně pozemků. Kromě toho může být třetím stranám nařízeno, aby neplatily pohledávky.

3.3 Jaké jsou hlavní prvky podání žalobce?

V žalobě musí být uvedeny skutečnosti, na nichž je nárok založen, musí být uvedeny důkazy a musí být specifikováno požadované odškodnění. Pokud není požadován platební rozkaz, je třeba určit spornou částku.

3.4 Mohou být procesní podání změněna? Pokud ano, existují nějaká omezení?

Změny žalobních tvrzení jsou obecně přípustné.

Pokud jde o samotný žalobní návrh, po jeho doručení jej lze změnit pouze se souhlasem druhé strany. Soudy však mohou připustit změnu i bez souhlasu žalovaného, pokud je zachována pravomoc soudu a nehrozí nebezpečí velkých průtahů.

Pokud jde o další podání, existují procesní omezení. V zásadě platí, že skutečnosti se uvádějí před prvním jednáním; např. dodatečné návrhy na důkazy a vyjádření k právním otázkám se přijímají až do skončení řízení v prvním stupni.

3.5 Lze vzít procesní podání zpět? Pokud ano, v jaké fázi a jsou z toho nějaké důsledky?

Podání lze vzít zpět kdykoli (i na úrovni odvolání před ukončením jednání), pokud žalobce vezme zpět hmotněprávní nárok. Bez udělení takového zpětvzetí by žalovaný musel se zpětvzetím souhlasit. V každém případě nese žalobce veškeré náklady, tj. musí je nahradit protistraně (protistranám).

4. Obhajoba nároku

4.1 Jaké jsou hlavní prvky žalobní odpovědi? Může žalovaný vznést protinávrh (protinávrhy) nebo námitku započtení?

V žalobě musí být uvedeny skutečnosti, prohlášeny důkazy a uveden konkrétní požadavek (v zásadě úplné nebo částečné zamítnutí žaloby).

Žalovaný může buď vznést protinávrh ("Widerklage") nebo uplatnit nárok na započtení ("Aufrechnungseinrede").

Protinávrh představuje samostatný nárok, který je však úzce spojen s hlavním nárokem.

Cílem započtení je dosáhnout toho, aby soud zamítl hlavní pohledávku, a to na základě argumentu, že ji lze započíst proti existující pohledávce vůči žalobci.

Zatímco započtení nevyžaduje, aby měl soud pravomoc rozhodovat o pohledávce žalovaného, vzájemná žaloba je přípustná pouze tehdy, pokud má soud pravomoc rozhodovat o pohledávce.

Kromě toho započtení nevyvolává vznik soudních poplatků.

4.2 Jaká je lhůta, ve které musí být doručena žaloba?

Lhůta je čtyři týdny. Pokud žalovaný nepředloží žalobní odpověď včas, může být vydán rozsudek pro zmeškání (na žádost).

4.3 Existuje ve vašem systému občanského soudnictví mechanismus, podle kterého může žalovaný přenést nebo sdílet odpovědnost podáním žaloby proti třetí straně?

Žádný takový mechanismus neexistuje. I když je předmět sporu v průběhu soudního řízení převeden na třetí osobu, nabyvatel (např. kupující) nemůže bez souhlasu protistrany vstoupit do řízení.

4.4 Co se stane, když se žalovaný nebude bránit nároku?

Žalobce požádá soud o vydání rozsudku pro zmeškání.

4.5 Může žalovaný zpochybnit příslušnost soudu?

Žalovaný může příslušnost soudu zpochybnit, ale musí tak učinit co nejdříve, tj. před podáním obhajoby u okresního soudu nebo spolu s žalobou u krajského soudu.

5. Spojení a konsolidace

5.1 Existuje ve vašem systému civilního soudnictví mechanismus, podle kterého lze za vhodných okolností připojit třetí stranu k probíhajícímu řízení? Pokud ano, jaké jsou tyto okolnosti?

Ano, vstup třetí strany do řízení je přípustný, pokud by budoucí rozsudek mohl ovlivnit právní postavení třetí strany.

5.2 Umožňuje váš systém civilního soudnictví za vhodných okolností sloučení dvou řízení? Pokud ano, jaké jsou tyto okolnosti?

Ano, v zájmu úspory času a nákladů mohou soudy spojit dvě (nebo více) řízení, která se týkají stejných účastníků, i když konečný rozsudek bude muset být vyhlášen pro účastníky zvlášť.

5.3 Máte rozdělené řízení/rozdělení řízení?

Ano, soudy mohou rozdělit řízení a samostatně projednat nároky, které byly vzneseny v jednom podání.

6. Povinnosti a pravomoci soudů

6.1 Existuje ve vaší jurisdikci nějaký zvláštní systém přidělování případů u civilních soudů? Jakým způsobem jsou případy přidělovány?

Soudy rozdělují případy podle kritérií, která pravidelně určuje konkrétní senát.

6.2 Mají soudy ve vaší jurisdikci nějaké zvláštní pravomoci v oblasti řízení případů? Jaké předběžné návrhy mohou strany podávat? Jaké jsou důsledky pro náklady?

Řízení řídí především soudce, který má na starosti rozvrh práce. Soudce nařizuje stranám, aby v určité lhůtě předložily spisy a důkazy. V případě potřeby soudce rovněž jmenuje znalce. Strany však mohou podávat procesní návrhy (např. na prodloužení lhůty), ale také se dohodnout na přerušení řízení.

6.3 Jaké sankce jsou soudy ve vaší jurisdikci oprávněny uložit straně, která neuposlechne příkazů nebo pokynů soudu?

Pravomoci ukládat stranám sankce jsou omezené. Nejsou-li spisy podány včas, nemusí se k nim přihlížet; účastníci řízení se však mohou i tak vyjadřovat ústně až do konce (závěrečného) jednání.

Pokud se svědek nedostaví na jednání nebo vůbec nevypovídá bez platné omluvy, je mu uložen správní trest. K takovému odmítnutí se rovněž přihlíží při hodnocení důkazů. Soudy mají rovněž pravomoc předvést svědky pod přísahou.

6.4 Mají soudy ve vaší jurisdikci pravomoc vyškrtnout část žaloby nebo věc zcela zamítnout? Pokud ano, v jaké fázi a za jakých okolností?

Soudy se zabývají pouze těmi částmi podání, které považují za relevantní pro rozhodnutí. Úplné zamítnutí žaloby může být provedeno pouze odůvodněným konečným písemným rozhodnutím.

6.5 Mohou občanskoprávní soudy ve vaší jurisdikci rozhodovat ve zkráceném řízení?

Rozsudky pro zmeškání jsou na žádost vydávány v případě, že žalovaný nepředloží včas žalobu nebo se nedostaví k prvnímu jednání.

Pokud je v žalobě požadován platební rozkaz a sporná částka je nižší než 75 000 EUR, je namísto výzvy k podání žaloby vydán platební rozkaz (na základě žaloby). Pokud žalovaný ve stanovené lhůtě nereaguje, obdrží žalobce vykonatelný titul a může přejít do fáze výkonu rozhodnutí. Pokud žalovaný odpoví, následuje řádný soudní spor.

6.6 Mají soudy ve vaší jurisdikci nějaké pravomoci k přerušení nebo zastavení řízení? Pokud ano, za jakých okolností?

Řízení se přeruší, pokud se na tom strany dohodnou nebo se (obě) nedostaví k jednání.

Řízení se přerušuje buď ze zákona, např. pokud se strana dostane do platební neschopnosti nebo zanikne, nebo na základě soudního rozhodnutí, a to z různých důvodů, které posuzuje soudce.

7. Zveřejnění informací

7.1 Jaká jsou základní pravidla zveřejňování informací v občanskoprávním řízení ve vaší jurisdikci? Je možné získat informace před podáním žaloby? Existují nějaké skupiny dokumentů, které nevyžadují zveřejnění? Existují nějaká zvláštní pravidla týkající se zpřístupňování elektronických dokumentů nebo přijatelné postupy pro provádění elektronického zpřístupňování, jako je například prediktivní kódování?

Pokud se straně podaří prokázat, že protistrana má určitý dokument, může soud vydat příkaz k předložení, pokud: (i) strana, která má danou listinu v držení, na ni výslovně odkázala jako na důkaz pro svá tvrzení; (ii) strana, která ji má v držení, má zákonnou povinnost ji předat druhé straně; nebo (iii) daná listina byla vyhotovena v právním zájmu obou stran, osvědčuje vzájemný právní vztah mezi nimi nebo obsahuje písemná prohlášení, která byla učiněna mezi nimi při jednání o právním úkonu.

Pravidla pro zveřejňování informací před podáním žaloby neexistují.

Strana není povinna předložit dokumenty, které se týkají rodinného života, pokud protistrana doručením dokumentů porušuje povinnosti cti, pokud zveřejnění dokumentů vede k znevážení strany nebo jiné osoby nebo je spojeno s rizikem trestního stíhání, nebo pokud zveřejnění porušuje státem schválenou povinnost mlčenlivosti strany, od které není osvobozena, nebo porušuje obchodní tajemství (nebo z jiného důvodu obdobného výše uvedenému).

Neexistují žádná zvláštní pravidla týkající se zpřístupňování elektronických dokumentů ani přijatelné postupy pro provádění elektronického zpřístupňování.

7.2 Jaká jsou pravidla týkající se výsady v občanskoprávním řízení ve vaší jurisdikci?

V souladu s pravidly profesní mlčenlivosti advokátů neexistuje povinnost předložit dokumenty, pokud advokát neporadil oběma stranám v souvislosti se sporným právním úkonem. Advokáti mají právo odmítnout poskytnout ústní svědectví, pokud jim byly informace poskytnuty v rámci jejich profesní činnosti.

7.3 Jaká pravidla platí ve vaší jurisdikci, pokud jde o zveřejňování informací třetími stranami?

Soud může třetím stranám nařídit zveřejnění, pokud: (i) třetí osoba má zákonnou povinnost předat dožadující straně určitou listinu nebo (ii) listina byla pořízena v právním zájmu třetí osoby i dožadující strany, osvědčuje právní vztah mezi nimi nebo obsahuje písemná prohlášení, která byla učiněna mezi nimi při jednání o právním úkonu.

7.4 Jaká je úloha soudu při poskytování informací v občanskoprávním řízení ve vaší jurisdikci?

Viz otázka 7.1 výše. Důkazní řízení utváří především soudce.

7.5 Existují ve vaší jurisdikci nějaká omezení týkající se použití dokumentů získaných zveřejněním?

Ne, žádná taková omezení neexistují.

8. Důkazy

8.1 Jaká jsou základní pravidla dokazování ve vaší jurisdikci?

Důkazy se pořizují v průběhu soudního řízení, nikoli před ním. Strany jsou povinny předložit důkazy na podporu svých tvrzení, respektive v případech, kdy je důkazní břemeno na nich.

8.2 Jaké druhy důkazů jsou přípustné a jaké nikoli? Jak je to zejména se znaleckými důkazy?

Hlavními druhy důkazů jsou dokumenty, výpovědi stran a svědků, znalecké posudky a soudní prohlídky.

Písemné svědecké výpovědi nejsou přípustné.

Přestože znalci podávají své posudky v písemné podobě, jsou často vyzváni, aby se zúčastnili slyšení a podali další vysvětlení a odpověděli na doplňující otázky ústně.

8.3 Existují nějaká zvláštní pravidla týkající se předvolávání svědků skutečností a provádění svědeckých výpovědí nebo výpovědí?

Neexistují žádné výpovědi ani písemné svědecké výpovědi.

Svědci jsou povinni dostavit se na jednání a vypovídat. Pokud jde o sankce, viz otázka 6.3 výše.

Omezení této povinnosti existují, např. výsady pro právníky, lékaře, kněze nebo v souvislosti s možným obviněním blízkých příbuzných.

Svědky vyslýchá soudce, po němž následují (doplňující) otázky právních zástupců stran.

8.4 Existují nějaká zvláštní pravidla týkající se zadávání pokynů znalcům, vypracování znaleckých posudků a podávání znaleckých posudků u soudu? Existují nějaká zvláštní pravidla týkající se souběžného znaleckého dokazování? Má znalec své povinnosti vůči klientovi nebo vůči soudu?

Soudní znalec je nápomocen soudu. Zatímco (běžný) svědek vypovídá o skutečnostech, soudní znalec poskytuje soudu znalosti, které soudce mít nemůže. Znalecký důkaz se provádí před soudem. Znalec může být předvolán na žádost stran, ale také z vlastního podnětu soudce. Soudní znalec je povinen předložit své závěry v posudku. Během jednání musí být podány ústní připomínky a vysvětlení (pokud o to strany požádají). Soukromé zprávy se nepovažují za znalecké posudky ve smyslu ACCP; mají status soukromého dokumentu.

Protože není prostor pro souběžné důkazy, žádná taková pravidla neexistují.

9. Rozsudky a příkazy

9.1 Jaké různé druhy rozsudků a příkazů jsou civilní soudy ve vaší jurisdikci oprávněny vydávat a za jakých okolností?

Rozhodnutí soudu ve věci samé se označují jako rozsudky ("Urteil"). Zpravidla se vydávají písemně několik měsíců po závěrečném jednání.

Pokud jde o rozsudky pro zmeškání, viz otázka 6.5 výše.

Rozhodnutí procesní povahy se označují jako příkazy ("Beschluss").

9.2 Jaké pravomoci mají vaše místní soudy k rozhodování o náhradě škody/úrocích/nákladech řízení?

Rozhodnutí o nákladech řízení je součástí konečného rozhodnutí soudu. Lze jej napadnout samostatně. Strana, která ve sporu zvítězila, musí dostat náhradu všech nákladů, včetně odměny za právní zastoupení, vypočtené na základě rakouského zákona o odměnách advokátů v rozsahu, v jakém zvítězila ("poměrná část").

Rozhodnutí o náhradě škody a úrocích se vydávají, pokud jsou odůvodněné, požadované a stanovené podle platného hmotného práva.

9.3 Jak lze uznat a vykonat vnitrostátní/zahraniční rozhodnutí?

Pokud žalovaný neuspokojí nároky přiznané rozsudkem, může žalobce dosáhnout nuceného výkonu rozhodnutí.

Rozhodnutí jsou vykonatelná, jakmile se stanou pravomocnými (např. pokud nebyl v příslušné lhůtě podán opravný prostředek).

Procesní pravidla pro vymáhání jsou obsažena v AEC.

Evropský ("Brusel") Úmluva a Luganská úmluva jsou nejvýznamnější mnohostranné smlouvy o uznávání a výkonu cizích rozhodnutí. Kromě toho existuje několik dvoustranných smluv.

Výkon rozhodnutí vnitrostátního soudu vyžaduje soudní příkaz k výkonu, který bude vydán, pokud jsou splněny obecné požadavky (přípustnost řízení, způsobilost být účastníkem řízení nebo podat žalobu atd.).

Aby byla cizí rozhodnutí vykonatelná, vyžadují formální prohlášení vykonatelnosti, které se vydává, pokud je titul vykonatelný v souladu s předpisy země vydání a pokud je zaručena vzájemnost ve státních smlouvách nebo formou nařízení. Okresní soudy jsou příslušné rozhodovat ex parte. Proti tomuto rozhodnutí se však lze odvolat.

Pokud jde o rozhodnutí Evropské unie, probíhá uznávání automaticky podle výše uvedených úmluv.

9.4 Jaká jsou pravidla pro odvolání proti rozsudku občanskoprávního soudu vaší jurisdikce?

Proti rozsudku soudu prvního stupně jsou podávány řádné opravné prostředky ("Berufung") a dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ("Revize"); viz otázka 1.2 výše.

Napadnout lze i procesní soudní příkazy ("Rekurs"); řízení se v zásadě řídí stejnými pravidly jako odvolání (je však o něco méně neformální).

Odvolání proti rozsudku pozastavuje jeho právní moc a - až na výjimky - i jeho vykonatelnost.

Obecně platí, že nová tvrzení, nároky, obhajoby a důkazy nesmí být předkládány (nebude se k nim přihlížet).

Dalšími opravnými prostředky jsou žaloby na neplatnost nebo na obnovu řízení.

Po podání odvolání může odvolací soud rozsudek zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně, nebo může rozsudek změnit či potvrdit.

10. Vypořádání

10.1 Existují ve vaší jurisdikci nějaké formální mechanismy, kterými jsou strany vybízeny k narovnání nároků nebo které usnadňují proces narovnání?

ACCP nestanoví ani povinné vyrovnání, ani závaznou mediaci či rozhodčí řízení. Přesto není neobvyklé, že soudci - na začátku soudního řízení - neformálně vyzývají strany, aby nejprve prozkoumaly možnosti narovnání nebo se obrátily na mediátory.

11. ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ - Obecně

1.1 Jaké metody alternativního řešení sporů jsou ve vaší jurisdikci dostupné a často používané? Rozhodčí řízení / zprostředkování / odborné určení / tribunály (nebo jiné specializované soudy) / ombudsman? (Uveďte prosím stručný přehled jednotlivých dostupných metod.)

Hlavními mimosoudními metodami stanovenými zákonem jsou rozhodčí řízení, mediace (zejména v rodinněprávních věcech) a smírčí komise v bytových nebo telekomunikačních věcech.

Kromě toho různé profesní organizace (advokáti, notáři, lékaři, stavební inženýři) poskytují mechanismy pro řešení sporů mezi svými členy nebo mezi členy a klienty.

Rakouské rozhodčí právo (obsažené v ACCP) v podstatě odráží vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži, přičemž rozhodčímu soudu poskytuje velkou míru nezávislosti a autonomie.

1.2 Jaké zákony nebo pravidla upravují různé metody alternativního řešení sporů?

Zákon o rozhodčím řízení je upraven v § 577-618 ACCP. Stanoví obecný rámec pro rozhodčí řízení, a to jak pro vnitrostátní, tak pro mezinárodní rozhodčí řízení. Pro spotřebitele a zaměstnance platí zvláštní pravidla.

Mediace se řídí zákonem o občanskoprávní mediaci ("Zivilrechts-Mediations-Gesetz").

Mediátoři jsou kvalifikovaní odborníci používající schválené metody. Řešení dosažené s pomocí mediátora není soudně vymahatelné.

1.3 Existují ve vaší jurisdikci nějaké oblasti práva, v nichž nelze použít rozhodčí řízení/mediaci/odborné rozhodování/tribunál/ochránce práv jako prostředek alternativního řešení sporů?

Všechny peněžité nároky jsou obecně arbitrovatelné s výjimkou nároků týkajících se rodinného práva a sporů mezi pronajímateli a nájemci. Další výjimky se týkají pracovněprávních sporů a zákona o kartelech.

1.4 Mohou místní soudy poskytnout nějakou pomoc stranám, které chtějí využít dostupných metod alternativního řešení sporů? Bude například soud - před nebo po ustavení rozhodčího soudu - vydávat předběžná nebo dočasná ochranná opatření (tj. příkazy k zadržení do konečného výsledku) na podporu rozhodčího řízení, bude soud nutit strany k rozhodčímu řízení, pokud se na tom dohodly, nebo bude soud stranám nařizovat mediaci nebo vyhledání znalce? Existuje v této souvislosti něco, co je pro vaši jurisdikci specifické?

Rakouské soudy mohou zasahovat do rozhodčích řízení pouze tehdy, pokud jim to výslovně umožňují § 577-618 ACCP. Zásah soudů je omezen na vydávání předběžných opatření, pomoc při jmenování rozhodců, přezkum rozhodnutí o námitkách, rozhodnutí o předčasném ukončení mandátu rozhodce, výkon předběžných a zajišťovacích opatření, pomoc soudu při soudních úkonech, k nimž nemá rozhodčí soud pravomoc, rozhodnutí o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, určení existence či neexistence rozhodčího nálezu a uznání a výkon rozhodčích nálezů.

Rozhodčí soud - nebo kterákoli strana se souhlasem rozhodčího soudu - může požádat soud o provedení soudních úkonů (např. doručení předvolání, provedení důkazů), k nimž rozhodčí soud nemá pravomoc.

1.5 Jak závazné jsou dostupné metody alternativního řešení sporů z hlediska jejich povahy? Existují například nějaká práva na odvolání proti rozhodčím nálezům a rozhodnutím o určení znalce, existují nějaké sankce za odmítnutí mediace a musí být dohody o narovnání dosažené při mediaci sankcionovány soudem? Existuje v této souvislosti něco, co je pro vaši jurisdikci specifické?

Jediným opravným prostředkem, který lze proti rozhodčímu nálezu podat k soudu, je návrh na zrušení rozhodčího nálezu. To platí i pro rozhodčí nálezy týkající se příslušnosti. Takový návrh na zrušení je třeba podat do tří měsíců ode dne, kdy byl žalobci doručen rozhodčí nález.

Rozhodčí nález se zruší, pokud neexistuje platná rozhodčí smlouva nebo pokud rozhodčí soud popřel svou pravomoc, přestože platná rozhodčí smlouva existovala, pokud strana nebyla schopna uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, pokud strana nebyla řádně vyrozuměna o jmenování rozhodce nebo o rozhodčím řízení nebo pokud nebyla jinak schopna věc předložit, pokud se rozhodčí nález zabývá sporem, na který se nevztahuje rozhodčí smlouva, nebo obsahuje rozhodnutí o záležitostech nad rámec rozhodčí smlouvy nebo předložení stran k rozhodčímu řízení, pokud bylo složení rozhodčího soudu v rozporu s příslušnými pravidly a pokud bylo rozhodčí řízení vedeno v rozporu s rakouským veřejným pořádkem.

Kromě toho lze nález zrušit, pokud existují předpoklady, za nichž lze soudní rozhodnutí napadnout podáním žaloby na obnovu řízení podle § 530 odst. 1, čísla 1-5 ZOK. Toto ustanovení určuje okolnosti, za nichž trestné činy vedly k vydání určitého rozhodčího nálezu. Návrh na zrušení nálezu z těchto důvodů musí být podán do čtyř týdnů ode dne, kdy rozsudek o příslušném trestném činu nabyl právní moci.

Rozhodčí nález může být rovněž zrušen, pokud sporná záležitost není podle vnitrostátního práva arbitrovatelná, a konečně, pokud rozhodčí nález porušuje rakouský veřejný pořádek.

Co se týče mediace, viz otázka 1.2 výše.

12. Instituce alternativního řešení sporů

2.1 Jaké jsou hlavní instituce alternativního řešení sporů ve vaší jurisdikci?

Vídeňské mezinárodní rozhodčí centrum Rakouské spolkové hospodářské komory (VIAC) je nejvýznamnější rakouskou (mezinárodní obchodní) rozhodčí institucí. Rámec pro vedení rozhodčího řízení se označuje jako "Pravidla pro rozhodčí a smírčí řízení VIAC" ("Vídeňská pravidla").