logo

Řešení sporů 2020

LITIGACE

Soudní systém

1 Jaká je struktura občanského soudního systému?

Na prvním stupni se občanskoprávní řízení zahajuje buď u okresního soudu, nebo u krajských soudů.Okresní soudy jsou příslušné ve většině sporů týkajících se nájemního a rodinného práva (věcná příslušnost) a ve věcech se spornou částkou do 15 000 EUR (peněžní příslušnost). Odvolání ve skutkových a právních otázkách se podávají ke krajským soudům. Pokud se jedná o právní otázku zásadního významu, lze podat další konečné dovolání u Nejvyššího soudu. krajské soudy mají peněžitou příslušnost ve věcech se spornou částkou vyšší než 15 000 EUR a věcnou příslušnost ve věcech duševního vlastnictví a hospodářské soutěže, jakož i v různých zvláštních zákonech (zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou veřejným činitelem, zákon o ochraně osobních údajů, rakouský zákon o odpovědnosti za jadernou škodu). Odvolání se podávají k vyšším zemským soudům. Třetí a poslední opravný prostředek směřuje k Nejvyššímu soudu. pokud jde o obchodní věci, existují zvláštní obchodní soudy pouze ve Vídni. Kromě toho rozhodují výše uvedené obecné soudy jako obchodní soudy. Obchodní věci jsou například žaloby proti podnikatelům nebo společnostem v souvislosti s obchodními transakcemi, věci nekalé soutěže a podobně. Dalšími zvláštními soudy jsou pracovní soudy, které jsou příslušné pro všechny občanskoprávní spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci vyplývající z (bývalého) pracovního poměru, jakož i pro věci sociálního zabezpečení a důchodového zabezpečení. Jak v obchodních (pokud obchodní soudy rozhodují v senátech), tak v pracovních věcech rozhodují společně laičtí soudci a soudci z povolání. Odvolací soud ve Vídni rozhoduje jako kartelový soud na úrovni soudního řízení. Jedná se o jediný kartelový soud v Rakousku. O odvoláních rozhoduje Nejvyšší soud jako odvolací kartelový soud. V kartelových věcech rozhodují společně s profesionálními soudci také laičtí soudci

Soudci a poroty

2 Jaká je úloha soudce a poroty v občanskoprávním řízení?

Ve srovnání se zeměmi common law je role rakouských soudců spíše inkviziční: za účelem zjištění relevantních skutečností mohou soudci nařídit, aby se svědci dostavili na jednání, pokud tomu obě strany neodporují, nebo jinak jmenovat znalce podle vlastního uvážení. V některých řízeních se soud skládá ze senátu složeného z "odborných" laických soudců, zejména v antimonopolních věcech, a z "informovaných" laických soudců v pracovních věcech a věcech veřejného zájmu.

Problémy s omezením

3 Jaké jsou lhůty pro podání občanskoprávních žalob?

Promlčecí lhůty jsou stanoveny hmotným právem. Po promlčení jsou nároky nevymahatelné. Promlčecí lhůta obecně začíná běžet v okamžiku, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Rakouské právo rozlišuje mezi dlouhou a krátkou promlčecí lhůtou. Dlouhá promlčecí lhůta činí 30 let a použije se vždy, když zvláštní ustanovení nestanoví jinak. Krátká promlčecí lhůta je tříletá (lze ji prodloužit nebo se jí vzdát) a vztahuje se například na pohledávky nebo nároky na náhradu škody. Promlčení musí být výslovně namítáno jednou ze stran, nesmí však být bráno v úvahu z podnětu soudu (z úřední povinnosti).

Chování před akcí

4 Existují nějaké úvahy, které by strany měly vzít v úvahu před podáním žaloby?

Ne, není. Obecně však platí, že žalobce před zahájením řízení oznámí svému protihráči, že se na něj obrátil.

Zahájení řízení

5 Jak se zahajuje občanskoprávní řízení? Jak a kdy se účastníkům řízení oznamuje jeho zahájení?

Mají soudy dostatečnou kapacitu pro vyřizování svých případů?Řízení se zahajuje podáním žaloby u soudu. Žaloba se považuje za oficiálně podanou po jejím obdržení.

Doručování se obvykle provádí doporučenou poštou (nebo v případě zastoupení advokátem prostřednictvím elektronického soudního provozu, tj. elektronického komunikačního systému spojujícího soudy a advokátní kanceláře). Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy je písemnost fyzicky doručena příjemci (nebo je k dispozici k nahlédnutí).

V rámci Evropské unie platí nařízení o doručování (nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech). Doručování mezinárodním organizacím nebo cizincům, kteří požívají imunit podle mezinárodního práva veřejného, se provádí za asistence rakouského ministerstva zahraničních věcí. Ve všech ostatních případech se doručování do zahraničí provádí v souladu s příslušnými smlouvami (zejména Haagskou úmluvou o civilním řízení).

Jízdní řád

6 Jaký je typický postup a časový rozvrh pro občanskoprávní žalobu?

Žaloba se podává u soudu a předává se žalovanému spolu s příkazem k podání žaloby. Pokud žalovaný odpoví včas (čtyři týdny od obdržení), uskuteční se přípravné jednání, které slouží především k utváření dalšího postupu projednáním hlavních právních a skutkových otázek, jakož i otázek dokazování (listiny, svědci, znalci). Kromě toho mohou být projednány možnosti narovnání. Po výměně spisů následuje hlavní jednání.

Průměrná doba trvání soudního řízení v prvním stupni je jeden rok. Složité soudní spory však mohou trvat podstatně déle. Ve fázi odvolacího řízení je rozhodnutí vydáno přibližně po šesti měsících. V tomto ohledu nejsou v rakouském občanskoprávním řízení k dispozici žádná zrychlená soudní řízení.

Správa případů

7 Mohou strany kontrolovat postup a časový rozvrh?

Soudy rozdělují případy podle kritérií, která pravidelně určuje konkrétní senát.

Řízení řídí především soudce, který má na starosti rozvrh práce. Soudce nařizuje účastníkům řízení, aby v určité lhůtě předložili spisy a důkazy. V případě potřeby soudce rovněž jmenuje znalce. Strany však mohou podávat procesní návrhy (např. na prodloužení lhůty), mohou se však také dohodnout na přerušení řízení.

Důkazy - dokumenty

8 Existuje povinnost uchovávat dokumenty a jiné důkazy až do soudního řízení?

Musí strany sdílet relevantní dokumenty (včetně těch, které nejsou pro jejich případ užitečné) ?Pokud se straně podaří prokázat, že protistrana má k dispozici určitý dokument, může soud vydat příkaz k jeho předložení, pokud: (1) strana, která má danou listinu v držení, na ni výslovně odkázala jako na důkaz pro svá tvrzení; (2) strana, která ji má v držení, má zákonnou povinnost ji předat druhé straně; nebo (3) daná listina byla vyhotovena v právním zájmu obou stran, osvědčuje vzájemný právní vztah mezi nimi nebo obsahuje písemná prohlášení, která byla učiněna mezi nimi při jednání o právním úkonu.

Strana není povinna předložit dokumenty, které se týkají rodinného života, pokud protistrana doručením dokumentů porušuje povinnosti cti, pokud zveřejnění dokumentů vede k znevážení strany nebo jiné osoby nebo je spojeno s rizikem trestního stíhání, nebo pokud zveřejnění porušuje státem schválenou povinnost mlčenlivosti strany, od které není osvobozena, nebo porušuje obchodní tajemství (nebo z jiného důvodu obdobného výše uvedenému).

Neexistují žádná zvláštní pravidla týkající se zpřístupňování elektronických dokumentů ani přijatelné postupy pro provádění elektronického zpřístupňování. A konečně, neexistují žádná pravidla týkající se předžalobního zpřístupnění.

Důkazy - výsady

9 Jsou některé dokumenty důvěrné?

Byly by rady podnikového právníka (ať už místního nebo zahraničního) rovněž důvěrné?V souladu s pravidly profesní mlčenlivosti advokátů neexistuje povinnost předložit dokumenty, pokud advokát neradil oběma stranám v souvislosti se sporným právním úkonem. Advokáti mají právo odmítnout poskytnout ústní svědectví, pokud jim byly informace poskytnuty v rámci jejich profesního postavení.

Důkazy - přípravné řízení

10 Vyměňují si strany před soudním jednáním písemné důkazy od svědků a znalců?

Ne - důkazy se pořizují v průběhu soudního řízení, nikoli před ním. Strany jsou povinny předložit důkazy na podporu svých tvrzení, respektive důkazní břemeno je na nich.

Důkazy - soudní řízení

11 Jak se předkládají důkazy u soudu?

Vypovídají svědci a znalci ústně?Hlavními druhy důkazů jsou dokumenty, výpovědi stran a svědků, znalecké posudky a soudní prohlídky. Písemné svědecké výpovědi nejsou přípustné.

Neexistují žádné výpovědi ani písemné svědecké výpovědi, proto jsou svědci povinni dostavit se na jednání a vypovídat. Svědky vyslýchá soudce, po němž následují (doplňující) otázky právních zástupců stran.

Omezení této povinnosti existují (např. výsady pro právníky, lékaře, kněze nebo v souvislosti s možným obviněním blízkých příbuzných).

Zatímco (běžný) svědek vypovídá o skutečnostech, soudní znalec poskytuje soudu znalosti, které soudce mít nemůže. Znalecký důkaz se provádí před soudem. Znalec může být předvolán na žádost stran, ale také z vlastního podnětu soudce. Soudní znalec je povinen předložit své závěry v posudku. Během jednání musí být podány ústní připomínky a vysvětlení (pokud o to strany požádají). Soukromé zprávy se nepovažují za znalecké posudky ve smyslu ACCP; mají status soukromého dokumentu.

Protože není prostor pro souběžné důkazy, žádná taková pravidla neexistují.

Prozatímní nápravná opatření

12 Jaké jsou k dispozici předběžné opravné prostředky?

Udělování předběžných opatření upravuje rakouský zákon o výkonu rozhodnutí. Rakouské právo obecně stanoví tři hlavní typy předběžných opatření:

  • k zajištění peněžité pohledávky;
  • zajištění nároku na zvláštní plnění a
  • Strany se mohou obrátit na soud s žádostí o pomoc při zajištění důkazů před podáním žaloby i po jejím podání. Požadovaný právní zájem se považuje za prokázaný, pokud je nejistá budoucí dostupnost důkazů nebo pokud je třeba prozkoumat současný stav předmětu.

Opravné prostředky

13 Jaké jsou k dispozici hmotněprávní opravné prostředky?Zákonné úrokové sazby splatné z peněžitých rozsudků jsou stanoveny na čtyři procenta ročně. Na peněžité pohledávky z obchodních transakcí se však kromě zákonné základní úrokové sazby vztahuje i vyšší úroková sazba. Vyšší úrokovou sazbu pro tyto případy určuje Rakouská národní banka. Sankční náhrady škody nejsou k dispozici.

Vymáhání práva

14 Jaké prostředky vymáhání jsou k dispozici?

Výkon rozhodnutí upravuje rakouský zákon o výkonu rozhodnutí.

Rakouské exekuční právo stanoví různé druhy exekucí. Rozlišuje se mezi exekučním titulem, který směřuje na peněžitou pohledávku nebo na pohledávku na konkrétní plnění, a exekučním titulem, proti kterému má být veden výkon rozhodnutí. Obecně jsou obvyklé tyto způsoby výkonu rozhodnutí:

  • zabavení majetku;
  • obstavení a převod pohledávek;
  • povinný leasing a
  • soudní řízení.

Exekuci provádí soudní vykonavatel, který je výkonným orgánem soudu a musí plnit jeho příkazy. Pokud jde o nemovitý majetek, jsou k dispozici tři druhy exekučních opatření:

  • povinná hypotéka;
  • nucená správa, jejímž cílem je získat příjmy k uspokojení pohledávky; a
  • nucený prodej nemovitého majetku.

Pokud jde o movitý majetek, rakouské právo rozlišuje mezi:

  • zabavení pohledávek;
  • připevnění hmotných a movitých předmětů;
  • obstavení pohledávek za dlužníky - třetími stranami a
  • zabavení jiných majetkových práv. Rakouské právo neumožňuje obstavení některých specifických pohledávek, jako je příspěvek na péči, podpora na nájemné, rodinné přídavky a stipendia.

Přístup veřejnosti

15 Jsou soudní jednání veřejná? Jsou soudní dokumenty přístupné veřejnosti?

Ve většině případů jsou soudní jednání přístupná veřejnosti, účastník řízení však může požádat soud o vyloučení veřejnosti z jednání, pokud prokáže oprávněný zájem na vyloučení veřejnosti. Nahlížení do spisu je v zásadě povoleno pouze účastníkům řízení. Třetí strany mohou nahlížet do spisů nebo se dokonce připojit k řízení, pokud mohou prokázat dostatečný právní zájem (na případném výsledku řízení).

Náklady

16 Má soud pravomoc rozhodnout o nákladech řízení?

V konečném rozsudku soud rozhodne o tom, kdo ponese náklady řízení (včetně soudních poplatků, právních poplatků a některých dalších nákladů stran (např. nákladů na zajištění důkazů, cestovních výdajů). V zásadě má však vítězná strana nárok na náhradu všech nákladů řízení od strany, která spor prohrála. Proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení lze podat opravný prostředek, a to spolu s odvoláním proti rozhodnutí soudu ve věci samé nebo bez něj.

Podle rakouského zákona o soudních poplatcích musí žalobce (navrhovatel) složit zálohu na náklady řízení. Jejich výše se určuje na základě sporné částky. V rozhodnutí je uvedeno, kdo má nést náklady řízení, resp. v jakém poměru se náklady řízení rozdělují.

Odměny advokátů jsou hrazeny podle rakouského zákona o odměnách advokátů bez ohledu na dohodu mezi vítěznou stranou a jejím advokátem. Částka, která má být uhrazena, tak může být nižší než skutečně splatná odměna za právní zastoupení, neboť případný nárok na náhradu je omezen na nezbytné náklady. Neexistují žádná pravidla týkající se rozpočtů nákladů řízení, proto se nepožaduje podrobný rozpis pro každou fázi soudního řízení. na žádost může být žalobci s bydlištěm mimo Evropskou unii nařízeno složit kauci na pokrytí případných procesních nákladů žalovaného, pokud dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy nestanoví jinak. To rovněž neplatí, pokud má žalobce bydliště v Rakousku, soudní rozhodnutí (o nákladech řízení) je vykonatelné ve státě bydliště žalobce nebo žalobce disponuje dostatečným nemovitým majetkem v Rakousku.

Ujednání o financování

17 Mohou strany uzavírat dohody "no win, no fee" nebo jiné typy dohod o nepředvídaných nebo podmíněných poplatcích mezi advokáty a jejich klienty? Mohou strany zahájit řízení s využitím financování třetí stranou? Pokud ano, může si třetí strana vzít podíl na výnosech z nároku? Může účastník řízení sdílet své riziko s třetí osobou?

Není-li dohodnuto jinak, řídí se odměny advokátů rakouským zákonem o odměnách advokátů. Dohody o hodinových odměnách jsou přípustné a běžné. Paušální odměny nejsou zakázány, ale ve sporných věcech se používají méně často. Odměny za nepředvídané události jsou přípustné pouze tehdy, pokud nejsou vypočteny jako procento z částky přiznané soudem (pactum de quota litis).

Právní pomoc je poskytována stranám, které si nemohou dovolit hradit náklady a poplatky. Pokud příslušná strana prokáže, že nemá dostatek finančních prostředků, jsou jí soudní poplatky prominuty nebo dokonce osvobozeny a právní zástupce je poskytnut bezplatně.

Financování třetí stranou je povoleno a obvykle je k dispozici pro vyšší sporné částky (minimálně přibližně 50 000 EUR), avšak je flexibilnější, pokud jde o dohody o poplatcích. Dohody o odměně, které dávají část výtěžku advokátovi, jsou zakázány.

Pojištění

18 Je k dispozici pojištění, které pokrývá všechny nebo část nákladů na právní zastoupení?

Pojištění nákladů řízení je v Rakousku běžně dostupné a může - v závislosti na konkrétní pojistné smlouvě - pokrývat širokou škálu nákladů vyplývajících ze soudního řízení, včetně nákladů strany a případné odpovědnosti za náklady protistrany.

Hromadná žaloba

19 Mohou strany sporu s podobnými nároky podat žalobu na kolektivní odškodnění?

Za jakých okolností je to přípustné?Ačkoli rakouský občanský soudní řád neobsahuje žádné ustanovení o hromadných žalobách, rakouský Nejvyšší soud rozhodl, že "hromadná žaloba se specifickým rakouským charakterem" je právně přípustná. Rakouský občanský soudní řád umožňuje sloučení nároků téhož žalobce proti témuž žalovanému.

Spojení lze podat, pokud: je soud příslušný pro všechny nároky, platí stejný typ řízení nebo se jedná o stejný předmět řízení z hlediska skutkového a právního. Další možností je uspořádat hromadné nároky a postoupit je orgánu, který pak postupuje jako jediný žalobce.

Odvolání

20 Z jakých důvodů a za jakých okolností se mohou strany odvolat?

Existuje právo na další odvolání?Existují řádné opravné prostředky proti rozsudku soudu prvního stupně a opravné prostředky proti rozsudku odvolacího soudu. Napadnout lze i procesní usnesení soudu; řízení se v zásadě řídí stejnými pravidly jako odvolání (je však o něco méně neformální).

Odvolání proti rozsudku pozastavuje jeho právní moc a - až na výjimky - i jeho vykonatelnost. Obecně platí, že nová tvrzení, nároky, obhajoby a důkazy nesmí být předkládány (nebude k nim přihlíženo). Dalšími opravnými prostředky jsou žaloby na neplatnost nebo na obnovu řízení.Odvolání lze podat ze čtyř hlavních důvodů, mezi něž patří:

  • procesní chyby;
  • neoprávněné vyloučení důkazů;
  • nesprávné uvedení skutečností a
  • nesprávné uplatňování práva.

Po podání odvolání může odvolací soud rozsudek zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně, nebo může rozsudek změnit či potvrdit.

Konečně, dovolání k Nejvyššímu soudu lze podat pouze v případě, že se jedná o řešení právní otázky obecného zájmu, konkrétně pokud je její vyjasnění důležité pro účely právní jednotnosti, předvídatelnosti nebo vývoje, nebo v případě, že neexistuje ucelené a předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Zahraniční rozsudky

21 Jaké existují postupy pro uznávání a výkon cizích rozhodnutí?

Kromě řady dvoustranných a mnohostranných nástrojů, které Rakousko uzavřelo, upravuje uznávání a výkon cizích rozhodnutí rakouský zákon o výkonu rozhodnutí, rakouský občanský soudní řád a rakouský zákon o soudní příslušnosti. V případě rozporu mezi zákonnými ustanoveními a příslušnými ustanoveními smlouvy mají přednost ustanovení smlouvy. Ačkoli rakouská judikatura není závazná, je pečlivě zohledňována.

Rakousko je signatářem mnoha dvoustranných a mnohostranných pokynů. Nejdůležitějším je v tomto ohledu nařízení Brusel Ia (nařízení (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění)). Nařízení Brusel Ia stanoví jednotná pravidla pro usnadnění volného pohybu soudních rozhodnutí v Evropské unii a vztahuje se na soudní řízení zahájená 10. ledna 2015 nebo později.

Nařízení Brusel Ia nahrazuje nařízení (EU) č. 1215/2012 ze dne 22. prosince 2000 (nařízení Brusel I, společně s nařízením Brusel Ia "bruselský režim"), které se nadále vztahuje na všechna soudní řízení zahájená před 10. lednem 2015.

Mezi základní požadavky na vykonatelnost patří:

  • rozhodnutí je vykonatelné ve státě, v němž bylo vydáno;
  • mezinárodní smlouva nebo vnitrostátní právní předpis výslovně stanoví vzájemnost mezi Rakouskem a státem vydání při uznávání a výkonu rozhodnutí;
  • žalovanému byl řádně doručen návrh na zahájení řízení;
  • vykonatelné rozhodnutí je předloženo s ověřeným překladem a
  • neexistují žádné důvody pro odmítnutí uznání vykonatelnosti.

Strana, která žádá o výkon rozhodnutí, musí požádat příslušný soud o povolení výkonu rozhodnutí. Návrh na prohlášení vykonatelnosti se podává u soudu v místě bydliště povinného. Tuto žádost může strana spojit s návrhem na povolení výkonu rozhodnutí. V takovém případě soud rozhodne o obou současně. Jakmile je cizí rozhodnutí prohlášeno za vykonatelné v Rakousku, řídí se jeho výkon stejnými pravidly jako u vnitrostátních rozhodnutí, což znamená, že výkon rozhodnutí se řídí rakouským zákonem o výkonu rozhodnutí.

Zahraniční řízení

22 Existují nějaké postupy pro získání ústních nebo listinných důkazů pro použití v občanskoprávním řízení v jiných jurisdikcích?

V Evropské unii upravuje postup získávání ústních nebo listinných důkazů z jiných jurisdikcí nařízení o dokazování (nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci mezi soudy členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech). V tomto ohledu se nařízení vztahuje na ústní i listinné důkazy a stanoví, že žádosti o soudní pomoc mohou být sdělovány přímo mezi soudy. Na žádosti o soudní pomoc mimo Evropskou unii se mohou vztahovat dvoustranné smlouvy.

ARBITRACE

Vzorový zákon UNCITRAL

23 Je rozhodčí právo založeno na vzorovém zákoně UNCITRAL?

Ano - rakouské rozhodčí právo (obsažené v rakouském občanském soudním řádu (ACCP)) v podstatě odráží vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži, přičemž rozhodčímu soudu poskytuje velkou míru nezávislosti a autonomie. Na rozdíl od vzorového zákona UNCITRAL rakouské právo nerozlišuje mezi vnitrostátními a mezinárodními rozhodčími řízeními ani mezi obchodními a neobchodními rozhodčími řízeními. Proto se na pracovněprávní a spotřebitelské záležitosti vztahují zvláštní ustanovení (ta se nacházejí v § 618, resp. 617 ACCP).

Obecněji je rakouský zákon o rozhodčím řízení upraven v § 577 až 618 ACCP. Stanoví obecný rámec pro rozhodčí řízení, a to jak pro vnitrostátní, tak pro mezinárodní rozhodčí řízení.

Rozhodčí smlouvy

24 Jaké jsou formální požadavky na vymahatelnou rozhodčí smlouvu?

Rozhodčí smlouva musí být písemná (§ 581 ACCP). Formální požadavky na vykonatelnou rozhodčí smlouvu jsou uvedeny v § 581 až 585 ACCP. Rozhodčí smlouva musí:

  • dostatečně specifikovat strany (musí být alespoň určitelné);
  • dostatečně specifikovat předmět sporu ve vztahu k vymezenému právnímu vztahu (ten musí být alespoň určitelný a může být omezen na určité spory nebo zahrnovat všechny spory);
  • dostatečně specifikovat úmysl stran rozhodnout spor v rozhodčím řízení, a tím vyloučit pravomoc státních soudů; a
  • být obsaženy buď v písemném dokumentu podepsaném stranami, nebo ve faxech, e-mailech či jiné komunikaci vyměněné mezi stranami, která je důkazem smlouvy.
  • Na spotřebitele a zaměstnance se vztahují zvláštní ustanovení (ta jsou uvedena v § 617 a 618 ACCP).

Volba rozhodce

25 Pokud rozhodčí smlouva a příslušná pravidla o této otázce mlčí, kolik rozhodců bude jmenováno a jak budou jmenováni? Existují omezení práva napadnout jmenování rozhodce?

ACCP stanoví standardní ustanovení pro jmenování rozhodců. Pokud rozhodčí smlouva o této otázce mlčí a strany se nedohodnou, stanoví rakouský zákon o rozhodčím řízení rozhodčí soud složený ze tří rozhodců (§ 586 odst. 2 ACCP).

Strany se mohou dohodnout na postupu při napadení jmenování rozhodce (§ 589 ACCP). V tomto ohledu lze rozhodce napadnout pouze tehdy, pokud existují okolnosti, které vyvolávají oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti, nebo pokud nemá kvalifikaci, na níž se strany dohodly. Strana může zpochybnit rozhodce, kterého jmenovala nebo na jehož jmenování se podílela, pouze z důvodů, o nichž se dozví po jmenování nebo po své účasti na jmenování.

Možnosti rozhodce

26 Jaké jsou možnosti výběru rozhodce nebo rozhodců?

Ať už jsou rozhodci jmenováni orgánem oprávněným ke jmenování, nebo jmenováni stranami, může se od nich vyžadovat, aby měli určité zkušenosti a zázemí týkající se konkrétního sporu. Takové požadavky mohou zahrnovat odbornou kvalifikaci v určitém oboru, právní znalosti, technické znalosti, jazykové znalosti nebo příslušnost k určité národnosti.

Mnozí rozhodci jsou advokáti v soukromé praxi, jiní jsou akademici. V několika sporech, které se týkají především technických otázek, jsou členy rozhodčího senátu technici a právníci.

Kvalifikační požadavky lze zahrnout do rozhodčí smlouvy, což vyžaduje velkou opatrnost, protože to může vytvořit překážky v procesu jmenování (tj. spor o to, zda jsou dohodnuté požadavky splněny).

Rozhodčí řízení

27 Obsahuje vnitrostátní právo hmotněprávní požadavky na postup, který je třeba dodržet?

Strany se mohou dohodnout na procesních pravidlech (např. odkazem na zvláštní rozhodčí pravidla) v mezích závazných ustanovení ACCP. Pokud se strany na žádném souboru pravidel nedohodly nebo si stanovily pravidla vlastní, rozhodčí soud povede rozhodčí řízení v mezích závazných ustanovení ACCP způsobem, který považuje za vhodný.

Mezi závazná pravidla rozhodčího řízení patří, že rozhodci musí být a zůstat nestranní a nezávislí. Musí zveřejnit všechny okolnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o jejich nestrannosti nebo nezávislosti. Strany mají právo na spravedlivé a rovné zacházení a na to, aby mohly předložit své argumenty.

Další mantinely se týkají rozhodčího nálezu, který musí být písemný, a důvodů, na jejichž základě lze nález napadnout. Dále musí rozhodčí soud použít hmotné právo zvolené stranami, v opačném případě použije právo, které považuje za vhodné.

Zásah soudu

28 Z jakých důvodů může soud zasáhnout v průběhu rozhodčího řízení?

Rakouské soudy mohou zasahovat do rozhodčích řízení pouze tehdy, pokud jim to výslovně umožňují § 577 až 618 ACCP. Příslušný soud i rozhodčí soud mají pravomoc vydávat předběžná opatření na podporu rozhodčího řízení. Strany mohou vyloučit pravomoc rozhodčího soudu k předběžným opatřením, nemohou však vyloučit pravomoc soudu k předběžným opatřením.

Výkon předběžných opatření je ve výlučné pravomoci soudů.

Zásah soudu je omezen na vydání předběžného opatření, pomoc při jmenování rozhodců, přezkum rozhodnutí o námitkách, rozhodnutí o předčasném ukončení mandátu rozhodce, výkon předběžných a zajišťovacích opatření, pomoc soudu při soudních úkonech, k nimž nemá rozhodčí soud pravomoc, rozhodnutí o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, určení existence či neexistence rozhodčího nálezu a uznání a výkon rozhodčích nálezů.

Předběžná úleva

29 Mají rozhodci pravomoc vydávat předběžná opatření?

Ano - rozhodčí soud má široké pravomoci nařídit na žádost jedné ze stran předběžné opatření, pokud to považuje za nezbytné k zajištění výkonu nároku nebo k zabránění nenapravitelné újmě. Na rozdíl od předběžných opatření dostupných v soudním řízení není rozhodčí soud omezen na soubor vyjmenovaných nápravných opatření. Opravné prostředky by však měly být slučitelné s právem na výkon rozhodnutí, aby se předešlo obtížím ve fázi výkonu rozhodnutí. V tomto ohledu může rozhodčí soud požádat kteroukoli stranu, aby v souvislosti s těmito opatřeními poskytla přiměřenou jistotu, aby se zabránilo neopodstatněným žádostem (§ 593 odst. 1 ACCP).

Rozhodčí soud - nebo kterákoli strana se souhlasem rozhodčího soudu - může požádat soud o provedení soudních úkonů (např. doručení předvolání, provedení důkazů), k nimž rozhodčí soud nemá pravomoc.

Ocenění

30 Kdy a v jaké formě musí být nález doručen?

Požadavky na formu rozhodčích nálezů jsou uvedeny v oddíle 606 ACCP a jsou v souladu s výchozími ustanoveními. Požadavky na formu stanoví, že rozhodčí nález musí:

  • mít písemnou formu;
  • podepsané rozhodci zapojenými do řízení;
  • zobrazit datum jeho vydání; -zobrazit sídlo rozhodčího soudu; a
  • uvést důvody, na nichž se zakládá. Rozhodčí nález má účinky pravomocného soudního rozhodnutí (§ 607 ZRŘ).

Odvolání

31 Z jakých důvodů lze podat odvolání k soudu?

Jediným opravným prostředkem, který lze proti rozhodčímu nálezu podat k soudu, je návrh na zrušení rozhodčího nálezu. To platí i pro rozhodčí nálezy týkající se příslušnosti. Soudy nemohou přezkoumávat rozhodčí nález ve věci samé. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu je třeba podat do tří měsíců ode dne, kdy byl žalobci doručen rozhodčí nález. Proti rozhodčímu nálezu se nelze odvolat.

Rozhodčí nález se zruší, pokud:

  • neexistuje platná rozhodčí smlouva nebo pokud rozhodčí soud popřel svou pravomoc, přestože platná rozhodčí smlouva existovala;
  • pokud strana nebyla schopna uzavřít platnou rozhodčí smlouvu;
  • pokud strana nebyla řádně vyrozuměna o jmenování rozhodce nebo o rozhodčím řízení nebo pokud z jiného důvodu nemohla věc předložit;
  • pokud rozhodčí nález řeší spor, na který se nevztahuje rozhodčí smlouva, nebo obsahuje rozhodnutí o záležitostech nad rámec rozhodčí smlouvy nebo předložení stran k rozhodčímu řízení;
  • pokud složení rozhodčího soudu bylo v rozporu s příslušnými pravidly a
  • pokud bylo rozhodčí řízení vedeno v rozporu s rakouským veřejným pořádkem.

Kromě toho lze nález zrušit, pokud existují předpoklady, za nichž lze soudní rozhodnutí napadnout podáním žaloby na obnovu řízení podle § 530 odst. 1 č. 1-5 ZOK. Toto ustanovení vymezuje okolnosti, za nichž trestné činy vedly k vydání určitého rozhodčího nálezu. Návrh na zrušení nálezu z těchto důvodů musí být podán do čtyř týdnů ode dne, kdy rozsudek o příslušném trestném činu nabyl právní moci.

Rozhodčí nález může být rovněž zrušen, pokud sporná záležitost není podle vnitrostátního práva arbitrabilní.

Vymáhání práva

32 Jaké existují postupy pro výkon zahraničních a vnitrostátních rozhodnutí?

Postup pro výkon rozhodčích nálezů je stanoven jak v ACCP (§ 614), tak v rakouském zákoně o výkonu rozhodnutí (§ 409). Cizí rozhodčí nálezy jsou vykonatelné na základě dvoustranných nebo vícestranných smluv, které Rakousko ratifikovalo - nejdůležitějšími z těchto právních nástrojů jsou Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958 a Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži z roku 1961. V tomto ohledu je řízení o výkonu rozhodnutí v zásadě stejné jako v případě zahraničních soudních rozhodnutí. Tuzemské rozhodčí nálezy jsou vykonatelné stejně jako tuzemské rozsudky.

Náklady

33 Může úspěšná strana získat náhradu nákladů řízení?

Pokud jde o náklady řízení, rozhodčí soudy mají širší diskreční pravomoc a jsou obecně liberálnější než soudy. Rozhodčímu soudu je při rozdělování nákladů přiznán prostor pro uvážení, musí však přihlédnout k okolnostem případu, zejména k výsledku řízení. Obecně platí, že náklady následují po události a nese je neúspěšná strana, ale tribunál může dospět i k jiným závěrům, pokud je to vzhledem k okolnostem případu vhodné.

ACCP se nezmiňuje o typu nákladů, které by mohly být předmětem úhrady. Pokud se náklady vzájemně nezapočítávají, musí rozhodčí soud pokud možno současně s rozhodnutím o povinnosti k náhradě nákladů určit i výši nákladů, které mají být nahrazeny. Obecně platí, že k úhradě jsou způsobilé i odměny advokátů vypočtené na základě hodinových sazeb.

Výjimku z výše uvedeného pravidla představuje § 609 odst. 2 ZRŘ, který opravňuje rozhodčí soud rozhodnout o povinnosti žalobce nahradit náklady řízení, pokud zjistí, že nemá pravomoc z důvodu neexistence rozhodčí smlouvy.

ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ

Typy ADR

34 Jaké typy postupů ADR se běžně používají? Je nějaký konkrétní proces ADR oblíbený?

Hlavními mimosoudními metodami stanovenými zákonem jsou rozhodčí řízení, mediace (zejména v rodinněprávních věcech) a smírčí komise v bytových nebo telekomunikačních věcech.

Kromě toho různé profesní organizace (advokáti, notáři, lékaři, stavební inženýři) poskytují mechanismy řešení sporů týkajících se sporů mezi jejich členy nebo mezi členy a klienty.Mediace se řídí zákonem o občanskoprávní mediaci. Řešení dosažené s pomocí mediátora však není soudně vymahatelné.

Požadavky na alternativní řešení sporů35 Existuje požadavek, aby strany sporu nebo rozhodčího řízení zvážily alternativní řešení sporů před zahájením řízení nebo v jeho průběhu? Může soud nebo rozhodčí soud strany k účasti na procesu ADR donutit?

Ne - v rakouském právu neexistují žádné obecné požadavky, které by stanovovaly povinné urovnání sporu nebo vyžadovaly, aby strany zvážily ADR před zahájením rozhodčího nebo soudního řízení. Přesto není neobvyklé, že soudci - na začátku soudního řízení - neformálně vyzývají strany, aby nejprve prozkoumaly možnosti narovnání nebo se obrátily na mediátory.

RŮZNÉ

Zajímavé funkce

36 Existují nějaké obzvláště zajímavé rysy systému řešení sporů, které nebyly zmíněny v žádné z předchozích otázek?

Nepoužije se.

AKTUALIZACE A TRENDY

Nedávný vývoj

37 Existují nějaké návrhy na reformu řešení sporů? Kdy vstoupí případné reformy v platnost?

Dne 1. ledna 2019 vstoupily v platnost změny zákona o vymáhání. Tyto změny nyní umožňují přístup k údajům o probíhajících exekučních řízeních. Advokáti a notáři mají přístup k informacím o exekučním soudu, číslu věci a výši dluhu, který je předmětem exekučního řízení. Databáze je dostupná online a jejím cílem je pomoci potenciálním žalobcům při posuzování bonity jejich potenciálních odpůrců před zahájením soudního nebo rozhodčího řízení.

Dalším nedávným vývojem je rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudu, které potvrzuje, že res iudicata účinek zahraničního rozsudku se uplatňuje ve všech fázích řízení vedených v Rakousku. To je obzvláště důležité, protože rozhodnutí objasňuje, že účinek res iudicata se vztahuje i na probíhající odvolací řízení. Rakouský Nejvyšší soud zdůraznil, že to platí pro obě otázky týkající se res iudicata - konkrétně pro výlučnost (ne bis in idem) a závaznost zahraničních rozsudků. Dále rakouský Nejvyšší soud objasnil, že zákaz novace v odvolacím řízení se vztahuje pouze na nové skutečnosti a nové důkazy, a nebrání tedy odvolacímu soudu, aby posoudil res iudicata účinek nového zahraničního rozhodnutí.